Sultanát Omán. Tomuto arabskému státu bude věnován filmový dokument, ze kterého světoběžníci David Surý a Mart Eslem z Ústí nabídnou dnes od 17.00 ukázky v Severočeské knihovně v Churchillově 3. Víc už řekl sám Mart Eslem neboli Martin Šlambor.

Akci v knihovně jste pojal jako diashow, ale bez filmu. Proč?
Ještě není dokončený. Promítneme z něj jen jednotlivé kapitoly a nabídneme besedu. Bude to večer o naší společné cestě po Ománu loni na podzim. A během jara bychom mohli dokončit film.

Letos s Kostarikou

Pak váš film zamíří na soutěže?
Ano, ale asi až příští rok. Letos nasazujeme Kostariku.

Co jste v Ománu zažili?
Povedlo se nám vidět a pozorovat v přírodě žraloka obřího neboli velrybího. To je puntíkovaný žralok, který sice vypadá hrozivě, ale žere jen plankton. Na přelomu Arabského moře a Ománského zálivu jsme ho náhodou pozorovali s jedním mladým rybářem. I ten rybář ho očividně viděl poprvé v životě, byl z toho mimo. A jeden Arab na člunu, který jel s námi původně za delfíny, mi říkal: „Skoč tam, on nic nedělá…" Nakonec jsem tam neskočil, ale strčili jsme kameru pod vodu a máme pár zajímavých záběrů. A večer jsme viděli karety zelené, snášející vejce. Máme natočené, jak už želvičky lezou po pláži, okolo stály armády krabů a rackové na ně nalétávali. Je to boj o přežití, proto je těch vajec tolik. Do moře se jich dostane jen nepatrná část. Díky tomu, že jsme želvy točili, se nás krabi báli a my želvičkám ústup do moře zajistili. Jak jsme svítili, krabi si netroufli jít blíž. Snad jsme několika desítkám želviček zachránili dospělost.

Pro mnoho lidí je Omán spojený s velkým bohatstvím. I proto jste tam jeli, vidět velké stavby?
Bohaté jsou spíš sousední ropné emiráty. I Omán má ropu, jenže v porovnání třeba s Abú Dhabi nemá skoro nic. I tak je tam ale bohatství znát, obrovsky investují do infrastruktury. Staví silnice a chodníky, aniž tam stojí domy. Jedete po silnicích uprostřed pouště, kde svítí pouliční lampy a nic jiného tam není. Svítí šedesát kilometrů každou noc, nebo jsou tam chodníky, po kterých ještě nikdy nikdo nešel… A možná ještě deset, dvacet let nepůjde. Staví tam třeba přístav Dukum, má asi patnáct tisíc obyvatel, ale také pětiproudé dálnice s úžasnými křižovatkami a nadjezdy, po kterých jsme jeli úplně sami. To nemá ani Praha a tam je to uprostřed ničeho. Chtějí, aby tam přilákali mnoho lidí a průmysl, ale zatím to tak není.

…a Grand Canyon

Zajímavá příroda, pustá města… Mají tam i hory?
Mají, nejvyšší hora Ománu tam má okolo tří tisíc metrů. Nachází se tam Grand Canyon Arábie, kousek od něj jsme přespali a chtěli se koukat na tu horu. Ale byly to jediné dva dny, kdy tam pršelo, chybělo tam světlo.

Je tam asi bezpečno, že?
Přesně, a to i v dnešní době paniky a strachu.Spali jsme venku na ulici a nebyl jediný problém. Je tam výhoda, že tam nejsou toulaví psi, místní kultura, náboženství to neumožňuje. A nikdo si vás nevšimne…