Nádech smutku i vzdoru v hledišti i na scéně Činoherního studia v Ústí měla „podivná derniéra" Shakespearova dramatu Romeo a Julie v nastudování domácího souboru.
Bylo to poslední představení Činoheráku v situaci, kdy na (paradoxně dnes své vlastní divadlo) udělali konšelé ústecké radnice podraz. Ač dnes velmi úspěšnému divadlu ještě v prosinci 2013 slíbili dvanáctimilionovou dotaci, aby mohlo dál hrát a tvořit, jako mávnutím kouzelného proutku hodně zlého čaroděje se ta částka minulý týden a tedy uprostřed sezony! změnila na dva granty, o které má Činoherák žádat. Je tak nečekaně a bezostyšně uvržen do existenční nejistoty. Už dnes nemá peníze na výplaty na únor! Proto vyhlásil, že nebude hrát, dokud se vše nevyřeší.
Za divadlo se postavili mnozí slavní herci i režiséři, lidé, kteří jím prošli, ale také ti, kteří jej „jen" znají. V televizi se zastal Činoheráku Jiří Bartoška, situace znechutila a naštvala Leoše Nohu, Romana Zacha, zaskočila Marka Taclíka. A zazněly i hlasy diváků či mnoha dalších umělců, také šéfa činohry Národního divadla v Praze Michala Dočekala. „V Činoheráku jsem byl, když teroristi zaútočili na Dvojčata ohrožení tohoto divadla vnímám rovněž jako svého druhu teroristický útok braňme se mu!" Ubrání Ústečané své divadlo?