Než koncert začal, žasl pan Žibřid z Povrlů: „Takový nával tady nepamatuju, je to neskutečné. A to navštěvujeme s manželkou všechny tyto akce!" Pořadatelé pak museli do velkého sálu přidávat další židle…

Hlavní aktér večera měl pruhované námořnické triko a bílé kalhoty, sotva však usedl na stoličku, okouzlil všechny milým chlapeckým úsměvem. Vydržel mu celý večer, když mezi hudebními kousky vyprávěl o geniálním hudebním skladateli dvacátého století Jaroslavu Ježkovi.

Koncert ale začal Dvořákovou Humoreskou, diváci hned zpozorněli. Jan vtipně vysvětlil, proč začal skladbou, původně určenou pro orchestr a ne pro kytaru. Tak to je se všemi skladbami, které na kytaru hraje. Party pro orchestr si sám transformuje pro kytaru. Následovala skladba G. Gershwina, v níž zněl mohutný zvuk kytary i tiché tóny. A už byl u Jaroslava Ježka v písni s refrénem Pročpak nemám pít…? Vykouzlil úsměvy na tvářích posluchačů, mnozí pohupovali hlavami, podupávali nožkou, prsty klepali do rytmu.

Písně veselé střídaly smutnější, to podle toho, co sám Ježek prožíval. Paní vedle mne si hlas melodie pobrukovala. Kdyby Rak své posluchače pobídl, mnozí by se přidali a zpívali si radostně s ním. Vždyť hraje pěkné písničky dál živé, aktuální i v této době.

„Zrovna před týdnem jsme tyhle fláky hráli na kytaru a zpívali u ohně na Lipně," byl spokojen pan Bittner z Ústí.

Posluchači si prožili řadu známých písní. Také tu o klobouku zavátém ve křoví, o stonožce, co má práce s obouváním, o moudrém Ezopovi a vrabci, co málem sezobl mravence. A také tu slavnou o životě, který je jen náhoda…

Slyšeli jsme písně optimistické i zádumčivější, též Tmavomodrý svět. Na závěr zahrál kytarista slavný foxtrot Bugatti Step, za který si vysloužil velké ovace. A jako přídavek klasiku, známá konejšivá melodie na dobrou noc.

Lidé odcházeli domů s úsměvem na tvářích, s poděkováním za krásný program zprostředkovaný ústeckým klavírním virtuózem Michalem Maškem. Večer na zámku, to byl zkrátka zážitek, při kterém se prostřednictvím hudby setkávali lidé neznámí, známí, ale i ti, kteří se léta neviděli. Zde se opět našli.

Zpracovala: Naďa Chodovská