To budou kulturní události v úterý 24. března v Ústí nad Labem.

Nejen Cigánské melodie

Jarní koncert začíná v úterý 24. března od 19.00 v Severočeském divadle. Zazní zde Cigánské melodie od Antonína Dvořáka, Deset moravských dvojzpěvů stejného autora a také Otevírání studánek od Bohuslava Martinů. Představí se zde pěvci Jaroslav Kovacs a Petr Matuszek, ten bude také recitovat.

Vystoupí pěvkyně Eva Boháčková a Lenka Schützová-Jarolímková.

„Zahrají členové orchestru Severočeského divadla a Smyčcového kvarteta Antic, Elena Orekhova, Veronika Fedorova (obě housle) a Eduard Orekhov (viola) plus Jan Valta a Irina Lorents (oba klavír)," uvedl pro Ústecký deník Milan Kaňák, dirigent a sbormistr.

Rasismus a zájmy politiků

Výše zmíněná výstava má vernisáž v úterý od 17.00 v Galerii Hraničář expozice Tamary Moyzes.

„Reflektovat bude vztah k romské kultuře, politiku grantů a dotkne se i krize Činoheráku," uvedla Evženie Belanová, mluvčí spolku Činoherák Ústí.

Na české výtvarné scéně je jen málo umělkyň, jako je Tamara Moyzes. Multimediální výtvarnice izraelsko-slovenského původu se ve své tvorbě otevřeně vyjadřuje k politickým tématům.

V hledáčků má rasismus, xenofobie i zmařené kulturní projekty, ve kterých hrají roli dotace, granty či osobní zájmy politiků. Výstava Zakázané umění a přirozená historie ne-existujícího tak nepřímo reaguje i na události, které vedly k zániku Činoherního studia v Ústí nad Labem.

Jak umělkyně vnímá zánik

„Výstavu Zakázané umění a přirozená historie ne-existujícího tvoří dvě části, které propojuje problematika zániku, neuskutečnění anebo několikaleté prodlužování projektů zaměřených na kulturu a na památníky. Myslím si, že otevření výstavy v Galerii Hraničář je více než příhodné. Ostatně právě grantová politika v Ústí nad Labem zapříčinila, že se jedno z nejuznávanějších divadel v Čechách, ústecké Činoherní studio, ocitlo v roce 2014 téměř na ulici," vysvětluje Tamara Moyzes, proč se výstava koná v Hraničáři, na jedné ze dvou scén Činoheráku Ústí.

K expozici „Zakázané umění a přirozená historie ne-existujícího" se pojí zajímavý příběh. Vznikla jako reakce na neuskutečněné projekty od roku 1959, jejichž hlavním záměrem bylo založení Romského muzea v Budapešti.

Tamara Moyzes se prostřednictvím svých objektů vymezuje proti maďarskému zákonu z roku 2014, který zakazuje vybírání odpadků z popelnic. Nová legislativa je přímo mířená proti bezdomovcům a sociálně slabým občanům, kterým v důsledku jeho porušení hrozí vysoká finanční pokuta.

Odpadky z popelnic, tedy nelegálně připravená umělecká díla, odkazují na příslušná místa a adresy neuskutečněných projektů.

Obětí holokaustu vs vepřín

Druhá část výstavy patří skupině Romane Kale Pantera. Do Hraničáře přiveze videozáznam z guerrilla akce nazvané „Veselý Vepřík z Letů". Projekt reaguje na dodnes nerealizovaný odkup vepřína v místě památníku holokaustu v Letech u Písku. Česká vláda přislíbila zbourání velkovýkrmny už v polovině 90. let.

Členové Romane Kale Panthera se ke kauze „vepřín" postavili netradičně – vyrobili nálepky, kterými v rámci tajné akce polepili produkty vepřového masa v různých supermarketech. Vytvořili tak informační virus, kdy si mohli nic netušící zákazníci na etiketě vepřového masa číst „Vyrobeno z vepřů chovaných na hrobech romských obětí holokaustu. Tepelně neopracováno".

Výstava Tamary Moyzes za doprovodu projekce Romane Kale Panthera potrvá v Galerii Hraničář do 24. dubna, každý všední den od 15.00 do 18.00 hod.