Na zahajovací čtvrtek se těším, jména Vypsaná fiXa, Please the Trees i PPU lákají. Ač akci otevírají noví čeští hrdinové Tommy Indian a vstup zdarma, trasu Ústí - Týnec nedám…

V pátek 9. srpna lije. Cestou do Týnce nás brzdí kolona na trase Ústí Lovosice. Už aby tu D8 přes Řehlovice dokončili! Kvůli dešti také přijde jen 5 tisíc lidí. Dost škoda.

Milovat či nenávidět

Po příjezdu na týnecké letiště navečer stíháme až finále dua hip hopových Čokovoko. Bezprostřední, hitové, zábavné i prudící ale pro někoho ty dámy z Brna byly. Milovat je či nenávidět, jinak nelze!

„Pro ty, co teď přišli jdete pozdě," hlásí černovláska. Duo zpívá o „lachtanovi v dlani" i monogamii, zní vysamplovaný hit „Chci děvče stálý". „Toužím muchlovat někoho z Mandrage v jejich šatně," je nadržené Čokovoko, zatímco dívčí hrdinové Mandrage, „pop rock ve stínu Chinaski" na hlavní scéně končí. Déšť ubírá publikum i jim.

Zlaté. Červené. Zelené, hnědé, modré, fialové pláštěnky se hromadí u scény, kryté plachtou Money Business. Technik shazuje koštětem louže vody.

„Baví mě, když Monkey Business zpívají česky. V tom byl super úvodní hit Slim Jim," tvrdí Šimon z Rožmberka. „Pak už mi jejich věci v angličtině splývají, mám dost rád hity z první desky," dodává.

„Na Money´s mě překvapili Kuba Prachař, Ondra Ruml a Ewa Farna. Dobře se ohákli, i když dělali jen sbor," říká Petr z Roudnice o show kapely ve futuristických kostýmech. Dál silně prší, lidi přihlížejí z pivních stanů, kde i tančí.

Zrní si nezazrnilo

Výtečně hraje výborné Zrní z Kladna, roste hudebně i textově. „Co když ti zlí jsou vážně zlí. Zlí?!" ptá se zpěvák. Kvality šestky s houslemi a garmóškou potvrzuje i nový song. „Ježíšek není, jsou to jen rodiče, Mikuláš není, je to pán z ulice. Prázdniny nejsou, hned jak vyrosteš… táta ti zdrhne… Hejkal není, koukals na televizi do noci a teď se bojíš…" boří Zrní české mýty.

Skunk Anansie. Dík!

A pak už britští ostře rockoví Skunk Anansie, hvězdy se zpěvačkou Skin. Není holohlavá jako dřív, živel je dál. Je skvělá už v úvodní Skunk Heads! „Se severočeskou kapelou Toxic People ji hrajeme taky, i my s ní začínáme koncerty," říká Major z Toxiků.

„Skin miluju, klidně bych si ji i vzala," prozrazuje mi na show se těšící černovláska.

Zní skvělé ploužáky i pár novinek, energická show končí hitem Charlie Big Potato. Kvartet dá i svůj první velký hit Weak. Kakaová Skin při něm „jde do lidí", dav ji nese na rukou. „Sáhl jsem jí při tom na zadek, má ho ještě pěkně pevný," je nadšen návštěvník z ústeckého Skřivánku. „Zklamal konec, šel do ztracena. Rozloučili se a nepřidali."

Stanem zní melancholičtí Umakart Jaromíra Švejdíka (texty, zpěv, Priessnitz) i Dušana Neuwertha (TataBojs). Hrají loňské CD Vlci u dveří, osobitá poetika měst i přírody, kytara, elektronika, příjemné šero ve slovech i vůkol. Poctivá muzika, ideální prostředí. Zážitek.

Ebeni jedna báseň

Sobotu otevírá skupina Bratrů Ebenů. Technické potíže před show „omlouvá" Marek Eben (zpěv, kytara). „Zlobí nás kytara, možná nás čeká unplugged koncert," hlásí.

„Vítáme vás všechny, které nezničily včerejší deště," říká Marek. Poté zní příjemně očekávané hity Jsou dny, Pojďme si povídat, vtipný Folklóreček, Chlebíčky, Já na tom dělám, lehce jízlivá Trampská…

Do kosmické písně Houston zní ze záznamu hlas astronautovy manželky v podání herečky Jaroslavy Kretschmerové. „Jarku s sebou vozíme jen v počítači, což je daleko jednodušší," hlásí Marek Eben. Na silnici u stanu Právo stage, rozbíjí „svůj krám" českobudějovické akční loutkové divadlo Kvelb. Ve třech hraje Otesánka, je názorné. „Páře" příšerce břicho a ukazuje vše vevnitř, Otesánek je ale přecpaný a čůrá do publika.¨

Otesánek bez strany

„Otesánek snědl mámu, tátu i vůz se senem, komunisty si nechal na konec," tvrdí herci. „Sní i vás. Teď se naučíme písničku, kterou budeme zpívat, až nás bude jíst," hlásí. „Uvnitř Otesánka to bude příjemné. Proč děti?" ptá se. „Ano, protože tam budou táta, máma i vaše hračky a nebudou tam komunisti," říká trio.

Peter Bič Project (SK) hrají pop ještě za slunce, po 15.00 déšť zas žene lidi do sucha. Oproti pátku je to čajíček, zatím. Pat Fulgoni, charismatický zpěvák funky space rock bluesových Kava Kava (UK), chystá kompjútr a ve finále show, podpořené dechy, ho naplno využije. Skvělý hlas, hustý vous, dlouhý vlas, Pat je asi poslední žijící hipík Evropy. Ve stánku nabízí CD i trika, lidi tančí, jde to samo.V 19.30 jsou zrušení O.Children, demontována scéna, otazník se vznáší nad celou akcí. Budou TataBojs a Underworld? Černý mrak hrozí, prší, přijde apokalypsa? Nad DJ scénou vlaje střecha, temné divadlo. Tak uvidíme… Pořad Na stojáka! (necenzurovaný) baví, stan je plný. Slušné i sprosté fórky a výstupy, pár opilců si bere na mušku Lukáše Pavláska a ten s nimi spíš „bojuje". Škoda.

Tata a Underworld

TataBojs kolem desáté rozjíždí show ve svému 25. výročí. Odpočítávají roky, hrají na kbelíky. „Mají vychytané projekce, led obrazovka, kterou spouští, je průhledná, svítí skrz ní hvězdy.Vědí, co dělají, ač je neposlouchám, strhli. Pobavili mě Pěšáci, hraní na nástroje z toho, co supermarket pro dům a zahradu dal," ohlíží se DJ Australan z Ústí.

Hodinu a půl syrové elektronické hudby s cukrovým zpěvem nabídli Underworld. Zní, jako když si v obýváku na železnici současné pustíte tucet vláčků a vše vybudíte naplno přes elektronkové Marshally. Každý duní jinak, v jiném rytmu i tónině, dohromady zní silně, vzrušeně, přesně, hymnicky. Na dusot s minimem melodií všichni tančí s rukama nad hlavou. Underworld v Týnci potvrzují výsostné postavení mezi 3 nejlepšími soubory dnešní světové komerční taneční elektronické hudby. Úchvatná show," je rád i Tomáš Ondrášek.