Ve zdejším areálu Kulturního centra začal 7. ročník sochařského sympozia. „Je krásné vidět, jak se z velkého kvádru postupně ukrajuje a vzniká výsledek. Na vernisáž už bude vše hotové, takže je možné se přijít podívat na práci sochařů i kdykoli v průběhu, mluvit s nimi a ptát se," zve návštěvníky jednatelka centra Lenka Holíková.

Vernisáž se koná v sobotu 16. července od 15 hodin.

Sochař František Trost z výtvarné skupiny LAVY říká, že během sympozia budou mít návštěvníci možnost sledovat různé techniky opracování kamene, ať už za použití ručních či elektrických nástrojů. „Lidé poznají tvorbu na vlastní oči, nejlepší by bylo, kdyby sem přišli minimálně dvakrát před vernisáží," vysvětluje Trost.

Jaké je téma letošního sympozia?
Svobodné, a v tom i výjimečné. Každý autor se snaží skrz své dílo něco sdělit. Všichni tak mohou povolit uzdu své fantazii a udělat si cokoli je napadne. Letos jsme jednali i s městem, že bychom některé sochy vystavovali v prostorách města. Uvidíme, jak to nakonec dopadne.

Jakou sochu budete tvořit vy?
Připravil jsem si figurální kompozici. Je ale pravda, že vždycky váhám, který nápad si vybrat, a nakonec dělám stejně něco jiného. Je to asi tím, že jsem zrozený ve znamení vah.

Za vaše sněhové sochy jste získal řadu ocenění. Jaké sochy se vám tedy líbí nejvíce?
Tady pracujeme s hořickým pískovcem, což je mezi sochařskými pískovci jeden z těch nejlepších. Je to takový český mramor. Abych se přiznal, mně se nejvíc líbí dřevěné sochy a hlavně tedy sněhové, které roztají. Někdy je to škoda, že roztají, jindy naopak dobře.

Budete v Řehlovicích přespávat? Jsou tu výtvarníci jenom z Ústecka?
Spíme v konírně Kulturního centra v Řehlovicích. Pracujeme od rána do večera. Jsou tu výtvarníci nejenom z Ústecka, ale i z Plzně, Českého Krumlova či z Hradce Králové.