Vzpomínala na ústeckého bezdomovce, žravého Roberta, recitování socialistických básní i na svou životní roli dívky Adelheid ve stejnojmenném Vláčilově filmu.

Žravý Robert a jiní

Herečka Emma Černá  se vrátila na sever Čech, aby povyprávěla o svém dětství a mládí stráveném v Ústí, o filmech i svém působení v divadle, hlavně v tom mosteckém. Beseda v muzeu přitom začala zcela spontánně. Hlediště totiž zaplnila řada hereččiných spolužáků z ústecké Vyšší hospodářské školy.
„Bydleli jsme u Stalinových, dnes Městských sadů. Kolem chodil kudrnatý, vysoký chlap, asi první bezdomovec. Říkali jsme mu žravej Robert. Nosil síťovku plnou chlebů a nadával dětem. Pamatujete?" zahájila herečka své povídání. Všichni přikývli.

„Z Ústí mám vlastně nejsilnější vzpomínky na divné lidi. Na paní, co z papíru vyráběla stromky i s květy nebo sochaře, co dělal jen busty Stalinů a Leninů," doplnila herečka.

V Ústí si herečka také vyzkoušela, jaké je to stát na jevišti. „Na Mírovém náměstí jsem před davy dělníků recitovala báseň To bude po letech, snad v pětiletce páté. Závěrečný verš jsem ale popletla a zvolala Tak hlavu na zemi a nohy v oblacích! To byl malér," vzpomněla Emma Černá. Recitovat dál už nesměla.

Školu prý dokončila s odřenýma ušima. „Prolezla jsem se čtyřkami. Na DAMU už bylo líp," pochlubila se. V Praze byli jejími spolužáky Jana Hlaváčová, Jan Přeučil, Jan Šmíd nebo Alexander Postler. „Zkrátka dvě krásné ženské a tři oškliví chlapi. Pro chytré mužské herectví není. Ženy ho mají v povaze, chlapi musí mít úchylku. Ještě jsem ji ale neodhalila," vtipkovala Černá.

Podstatnou část vyprávění věnovala roli hrdé a pyšné Adelheid po boku Petra Čepka ve filmu Františka Vláčila. „Točila jsem zkoušky pro Věru Chytilovou. Když záběry viděl František, chtěl mě pro svůj film," prozradila.

Režisér si mladou herečku nezapomněl oťukat. „Vzal mě na oběd. Poručila jsem si knedlíky s vajíčkem, prý že vkus máme stejný. Pak chtěl, abych zahrála opilou a nakonec, abych si sundala svetr. Říkám mu, že ve scénáři svetr je, a on na mě: Já ho škrt!" smála se dáma českého filmu.

Příšerná uniforma

Víc peněz prý ale dostala za roli dozorkyně v seriálu Přítelkyně z domu smutku. „Při natáčení se kolem mě pořád motala malá Aňa Geislerová a záviděla mi tu příšernou uniformu," řekla herečka, která mimo jiné působila i v Mostě. „Tamní kraj je prazvláštní svět, který jsem však milovala. Vždy v dubnu se do parku před divadlo nastěhovala romská rodina i se skříněmi, postelemi, kuchyní. Občas jsem k nim zašla na oběd, to bylo fajn. Smutnou vzpomínku mám zase na den, kdy staré divadlo vyhodili do povětří," vzpomínala  Emma Černá.