Kronerová svým bonmotem se žábou navázala na odpověď kolegyně Mihulové. Muž v obecenstvu se představitelky zdravotní sestřičky Vlasty navštěvující pacienty u nich doma zeptal, zda by i ve skutečném životě zachránila žábu před koly automobilů a vlezla s ní do žabího přechodu pod silnicí, jak to předvedla ve filmu. „Viděl jste přeci, že jsem to udělala. Asi bych s tím neměla problém," reagovala Alena Mihulová.

Sympatický čtyřicátník a debutant v celovečerním filmu Horák potvrdil, že film reflektuje životní příběh režisérovy matky, která poskytovala domácí péči pacientům více než 20 let. „Když přišlo na výběr herečky do hlavní role, maminka ani na vteřinu nezaváhala. Zbožňuje totiž film Sestřičky, kde právě Alenka zazářila společně s Jiřinou Jiráskovou. Já jsem ovšem chtěl, aby mého tatínka ztvárnil Bolek Polívka, jehož považuji za největšího moravského herce všech dob. A Bolek je přeci jen starší než Alenka. Bál jsem se, aby vedle něj nevypadala spíš jako jeho dcera," osvětlil režisér obsazení hlavní mužské role.

„Bolkovi začernili vousy, mně udělali stíny pod očima a bylo to," dodala lakonicky Mihulová.

Do scénáře mamka nezasahovala

Příběh své maminky režisér zasadil i do autentického prostředí vesniček kolem Napajedel na moravsko-slovenském pomezí. „Natáčelo se přímo v domě mých rodičů, vinohrad je také náš. Do scénáře maminka nezasahovala, líbil se jí na první přečtení. Ale právě tím, že jsme natáčeli v jejím domě, i třikrát v noci mě budila. Ptala se například, jaký ubrus má vybrat na stůl pro zítřejší scénu," prozradil Slávek Horák.

Režisér překvapil i odpovědí na dotaz, jak těžce se mu sháněly peníze na film. „Na scénáři jsem pracoval dva roky. Mohl jsem si to dovolit proto, že jsem měl finanční rezervu z předchozí práce na reklamních spotech. A právě do detailů propracovaný scénář patrně donátory přesvědčil. Bez problémů nám schválily granty český i slovenský fond pro rozvoj kinematografie. Soukromé peníze poskytl vlastně jen kamarád, který mě zná dlouhá léta," vysvětil .

Kronerová, která ve filmu ztvárnila léčitelku, přidala i „historku z natáčení". V jedné scéně totiž sestřičku Vlastu praští do hlavy tlustou knihou. „Vážila snad sedm kilogramů. Tak jsem rekvizitáře přemluvila, aby ji odlehčili. I tak to ale byla pořádná rána," vyprávěla. „To mohu potvrdit," přidal se režisér, „Alence maskéři chtěli vytvořit na čele bouli. Zjistili ale, že se jí tam vytvořila skutečná," smál se.

Úspěšná premiéra úspěšného filmu

Za úspěch označila premiéru i následnou besedu vedoucí kadaňského kina Karolína Nejepsová. „Režisér i obě herečky nešetřili chválou na diváky. Říkali mi, že s tak kultivovaným obecenstvem a chytrými a zajímavými dotazy se dosud při objíždění premiér nesetkali. Navíc se jim naše kino a jeho zázemí moc líbilo. Mám z toho opravdu radost. Snímek a beseda přilákaly 92 diváků, což je rekord. V průměru navštěvuje premiéry kolem 70 filmových fanoušků," upřesnila Nejepsová.

Film Domácí péče měl světovou premiéru 5. července na 50. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a od té doby jede na vlně pozitivních reakcí. Už premiérové promítání, které zhlédlo téměř 1500 diváků, si vysloužilo několikaminutové standing ovation a herci i sám tvůrce jsou od té chvíle na roztrhání.

Alena Mihulová si navíc z prestižní přehlídky odvezla hereckou cenu. Největší předností komorního příběhu je právě uvěřitelně napsaná silná ženská postava, na níž film stojí a které dala Mihulová svým civilním projevem velký kus přesvědčivosti. Vlasta se tak stala po Sestřičkách a Krávě její další životní rolí.