Atletické královny Mileny (Pavla Tomicová), výbušné, světově úspěšné reprezentantky s legitimací, která „vše dělala pro tu naši malou zemičku", byl 135 minut plný sál. Vrhala pohledy i koule, byla bodrá, troškovsky lidová a v „podprdě" pod bílým nátělníkem „neodolatelná". Určitě pro seniory, s nimiž besedovala a vzpomínala na tenkrát.

V režii Davida Drábka, autora skandální rozhlasové hry Koule, podle níž inscenace vznikla, hradecké Klicperovo divadlo tlumočilo Hálův hit Lodí bílou do znakové řeči. Předvedlo dr. Cvacha, jak si pohrává se sportovci a steroidy, nechyběl ulízlý šedovlasý Václav Klaun I., zněla recitace. Víme už, jak to ta Fibingero… pardon, Milena, měla „se státem řízeným dopingem". Ta otázka z pléna ji nakrkla, ale má tvrdé svaly, měkké srdíčko a lvíčka na prsou, tak se nenechala dlouho přemlouvat. Trpěli jsme s laboratorní myškou, královsky se bavili, když Milena nazula přezkáče a lyže a „ulehla" na sjezdovce.

„Představení mě nadchlo. Nepamatuji, kdy jsem se nasmála, až mi tekly slzy smíchu. Ale byly tam i chvíle, kdy šel mráz po těle, co se tady dělo ve vrcholovém sportu. Klobouk dolů před výkonem Pavly Tomicové. Je fakt skvělá!," byla spokojená návštěvnice Ladislava. A my jsme nyní poučeni z krizového vývoje, který si i Milena prožila.