Koncert The Boom Beatles Revival Band and Orchestra v DK Ústí začne v sobotu 17. 12. od 19.30. Vstupenky stojí 180 Kč, v den koncertu budou za 250 Kč. V rozhovoru Deníku odpovídal Ivan Hlas.

„Postel tu dávno, tancuje kvapík, já dávno nejsem, zábavnej chlapík, chci spát, jenom se točí drahý soukolí, mý žízně…" zpíváte na své nové desce v písni „Žízeň". Zábavný jste, ale co ta žízeň? Stejně jste nazval svou dávnou kapelu, jak rozhodující pro život, tvorbu a inspiraci muzikanta žízeň je?
Rozhodující opravdu je, ale jen pokud se jedná o přenesený slova smysl. Tedy nejen žízeň, co se týče pití, ale i žízeň po životě, zvláštních zážitcích, nových věcech a podobně. Spojení těchto žízní může být inspirativní.

NA REEDICE JE BRZY

Docela se mi stýská po písničkách z vašich prvních dvou alb, třeba songu Trable s Kateřinou. Nebyla by na čase pěkná reedice, třeba u Warner Music, kteří vám právě vydali CD „Krásnej dar", kde jsou písničky na vzpomínání?
Myslím, že na reedici je brzy a písniček na vybírání zaplať pánbůh mnoho. Tak uvidíme, jaký bude zájem, je lepší se řídit podle toho. Písničky na Krásnej dar jsem opravdu vybral po paměti a za jeden večer.

Unikátní byl váš projekt Smatana The Greatest Hits. Myslíte si, že by takto mohli časem přijít na řadu i další čeští klasici, třeba Dvořák, Martinů či Janáček?
Myslím, že ne. Bedřich Smetana The Greatest Hits byla předem pevně napsaná komedie na dané téma, nejde o parodii na téma vážná hudba. Toho hlavně jsme se chtěli vyvarovat. Takže zůstává úsměvný příběh malého činoherního divadla, které omylem dostane úžasnou zakázku z Japonska udělat Smetanu v jednom večeru. A o jejich snaze to je. Hrajeme v divadle ABC v Praze už čtvrtým rokem a lidi se úžasně baví. To považuji za štěstí.

Před pár lety jste načetl u Supraphonu audioknihu…
Ano, šlo o mou prvotinu „Za barevným sklem", vyšla nejprve knižně a byl zájem udělat ji jako audioknihu. S Norbim Kovácsem jsme udělali muziku, přidali pár písniček a požádali kamaráda Ondřeje Vetchého, který to načetl. Tedy větší část, v zájmu smyslu jsme projekt rozšířili, Ondřej už nemohl, tak jsem to dočetl já. Mám velkou radost z ohlasů, prý nám to s Ondřejem pěkně ladí.

OTEC BYL DOST TVRDÝ

V písni „Já se neumím smát" vzpomínáte na otce. Jaký byl, jak se zasloužil či nezasloužil o to, že se dnes živíte hudbou a jejím prostřednictvím děláte lidem radost.
On byl dost tvrdý. To asi bylo dobře, protože jsem tím pádem utíkal k muzice a ta mi dávala tu velkou radost. Doteď mě baví tu radost předávat.

Když vidím vaše dlouhé vlasy, říkám si, jaká s nimi musí být práce. Co by se muselo stát, abyste je podstatně zkrátil? Třeba kvůli sázce?
Práce to žádná není, je to věc náhody. Mám vlasy po mámě, kdybych je měl po otci, tak je skoro nemám. Občas si je šmiknu jen tak, o vlasy se zásadně nesázím. A říkám si, když už jsou, tak proč ne pořádně dlouhé.

MÁ PSEUDONYM SÁRA

Když zpíváte „Chtěl bych ti říct, ty nejlepší chvíle jsem prožil kočičko s tebou", je to spíše obrazně, či to i ona ta pravá ví? Zpíval jste ji poprvé už pro ni?
Ta pravá to ví, má pseudonym dívenka Sára a Krásnej dar je jí věnován. Ano, zpíval jsem ji poprvé už pro ni.

Dalo by se toto album označit za téměř vánoční? Nebo by to chtělo více svátečních písní?
Jako dárek ano, ale cíleně vánoční písně tam nejsou. Ty mám roztroušené po jiných deskách a na samostatné vydání je jich málo.

V jaké atmosféře a za jakých okolností vznikla vaše píseň Evangelium? Hrál jste ji už také v kostele, nebo je pro něj dokonce napsaná? A pro nějaké konkrétní místo, určitý chrám?
Konkrétní zadání tam neexistuje. Chtěl jsem jenom tak nějak lidově zachytit ten důležitý příběh. Bez patosu. Hrál jsem ji i v kostele, no nevím, jestli byla správně pochopena. Přitom jde o naprosto čistou věc.

VŠE PRO DOBROU VĚC

Do Ústí přijedete zahrát na benefiční koncert ústecké skupiny The Boom Beatles revival Band. Jak jsou pro vás benefice běžné? A musí si dnes člověk i dávat pozor, aby s nimi „nenaletěl", ohlídat si účel koncertu?
Jsme moc rádi za pozvání, je to tradice a to je vždycky dobré. Benefice jsou opravdu různé, je potřeba to trochu hlídat. Ale co by člověk neudělal pro dobrou věc.

Co lze říci na téma Ivan Hlas a Beatles? Máte v repertoáru nějakou jejich píseň? A třeba ji od vás i živě v KD Ústí uslyšíme? A ne-li, co plánujete zahrát?
Beatles miluji od dětství, a proto jejich písničky nehraji. Většinu nábožně poslouchám. To hraní nechávám jiným a plno jich to opravdu skvěle umí. Takže se do kulturáku moc těšíme.

Zasáhla vás někdy beatlemánie? Už v 60. letech, a třeba letos opět, když šel do kin velký pěkný dokument s unikátními záběry s Beatles?
Ano, už v 60. letech. A nešlo jen o hudbu, ale o celkový styl. Bylo to těžké, ale krásné. Třeba zrovna boj o trochu delší vlasy. A doteď to na mě vždycky dýchne pocitem svobody.

TA KNIHA JE DOBRÝ TIP!

Jste, Ivane, fanoušek Brouků, koupil byste si či někomu pod stromeček dal velkou reprezentativní publikaci „Beatles skrz naskrz" s dosud neuveřejněnými snímky Beatles, která letos vyšla?
Velice dobrý tip, kouknu na to.

Stíháte sledovat, co se na české hudební scéně děje? Kdo vám naposledy udělal radost, až takovou, že jste si třeba na koncertě bez rozpaků jeho CD koupil a rád byste ho i doporučíl?
Moc nestíhám, ale vím, že plno nových originálních kapel existuje. A hlavně umí skvěle hrát a je to radost. Najděte si je, já nerad doporučuji. A je toho, zaplaťpánbůh, hodně.

Co pro vás znamená duo vašich spoluhráčů? Co jinak by ve vašem životě bylo, nebýt Norbiho a Olina?
Jsme s Norbim Kovácsem a Jaroslavem Olinem Nejezchlebou spolu už třináct let. Fakt, nedávno jsme někam jeli a najednou jsme na to přišli. Utíká to jako voda. A tak jsem si říkal, jaké to mám vlastně štěstí. Kluci jsou v muzice tak skvělí, že se mám nadosmrti co učit. A to je radost. Na hraní jezdíme jako na výlet, máme se rádi i když jsme spolu skoro víc než s manželkami. A invence a inspirace pořád plno. A milé a krásné publikum. Co víc si přát. A tak se těšíme na každou další muziku.