„To, že jsme tu měli českou premiéru, je dané dobrými vztahy agentury For a Divadla Kalich. Dalo nám hru jako dárek k 10. narozeninám Ústecké forbíny," byl spokojený Zdeněk Kymlička, šéf Agentury For.

Spokojená Jana Paulová, která ovšem hraje v nové komedii věčně nespokojenou advokátku, tak trochu „dámu na zabití", doplnila: „Pokaždé se do Ústí rádi vracíme. Máme to tu rádi, je tu vždy báječné publikum."

Jano, hrajete velmi často. Budete mít letos Vánoce?
Budeme, ale je fakt, že třeba naše komedie Bez předsudků už má skoro 400 repríz a Drahoušek přes 300. I novinka Pro tebe cokoli, když to vyjde a budeme zdraví, má našlápnuto na úspěch.

Můžeme ale říci, že jste se dnes slušně odvázali?
Určitě. Včera jsme měli předpremiéru pro důchodce, tam jsme se spíš krotili, vynechali třeba hlášku „matka na smrtelné posteli se nám tu válela pár dní". Změnili jsme to na tetičku, aby to nebylo pro seniory moc drsné. Člověk to někdy musí trochu procedit, jak si myslí, že to česká nátura vezme.

Ale také jste se neodbourávali, nesmáli mimo roli…
Na premiéře jsme byli tak vyděšení, že jsme to ani nestihli. Časem se to tak vyvine, ale dnes jsme hráli noty, které máme. Fakt je to komplikované, mám hodně povídání, je to dobré cvičení proti Alzheimerovi (smích).

Ale trošku jste improvizovali.
Jen já, trošku, mně to nedá. Nechávám si místa, kdy nikdo neví, co bude. Jinak by mě to nebavilo. Ale tahle role je dost jiná než moje ostatní role. Měly v sobě vždycky holčičku, tady už jsem se definitivně přehrála do svého věku. Je to paní opravdu dospělá. Dřív jsem hrála naivky, tato role v sobě naivitu nemá.

Nastupujete tak „novou éru"?
Starou éru (smích). Mně se ten text moc líbil. Víte, já za to mám velkou odpovědnost, protože jsem ho přivezla z Francie, kde mě příběh rodiny pobavil. To, jak se otec, matka a syn obětují kvůli zamilované dceři a hrají před rodiči jejího kluka vegany… Teď bude záležet na tom, jak vezmou hru, která Francii baví, čeští diváci. Jsme soukromé divadlo, na nich záleží. Ale pravda, že Ústí nás nikdy nezklamalo, jsme tu moc rádi. A nejen proto, že tu kdysi Pavel Zedníček hrál v Činoherním studiu.