VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Suchý: Nejsem úžasnej, ale poslouchat se to dá

Ústí nad Labem - Jiří Suchý míří na sever Čech. Vyhrajte lístek na jeho koncer.

20.9.2017
SDÍLEJ:

Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou přijedou ve čtvrtek 21. září do Ústí nad Labem.Foto: Deník / Strnad Radek

Tak je zase krajská metropole o fous pozadu. Totiž koncertní program Nezapomenutelné písně, na které se zapomnělo, který přiveze Jiří Suchý ve čtvrtek 21. září od 19.30 hodin do DK Ústí s Jitkou Molavcovou a Orchestrem Divadla Semafor, už Teplice viděly. Ale třeba jste odtud ale tento písničkový pořad vám utekl, ač máte rádi osobitou poetiku, humor a báječné melodie pánů Suchého a Šlitra. Navíc dnes můžete vyhrát dva lístky na koncert páně Suchého a Matky Jalovcové.

Otázka je jednoduchá: Kdo už napsal o Jiřím Suchém čtyři knihy? Odpovídejte na e-mail radek.strnad@denik.cz.

Rád si pustím vaši audioknihu Nahá a další povídky od Supraphonu. Baví audioknihy vás? Máte některou, ke které se často vracíte jako já ke Svěrákovým CD Nové povídky nebo Horká neděle?
To mé pracovní vytížení je prokletí, které mně dovolí jen občas nějakou audioknihu namluvit, ale naprosto nepřipustí, abych sledoval, co namluvil někdo jiný.

Bonus na CD Nahá připomněl, že pro vás psaní seriálových písní není novinka. Nyní uvádí ČT 1 seriál Trapný padesátky s vaší písní. Uslyšíme ji od vás také na ústeckém koncertě, zařazujete i takové novinky do repertoáru?

V našem koncertu je zařazena píseň Kdykoliv kdekoliv, která v minulosti zahajovala jeden seriál, a která byla číslem v naší hudební komedii Rytíři z Blaníku a krasavice Lída, pro kterou hudbu složil Michal Pavlíček.

Jsou Trapný padesátky vděčné téma pro hru? Jsou pro vás ve vašem věku až dojemně roztomilé?
Odpověď je totožná s mou první odpovědí. Neviděl jsem to, protože to mé pracovní vytížení je prokletí…

Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou přijedou ve čtvrtek 21. září do Ústí nad Labem.

Zdeněk Svěrák o vás napsal, a stojí to na přebalu knihy Legenda Suchý od Karla Hvížďaly: „Jiří Suchý je kněz, který zasnoubil humor s poezií. Při obřadu hrály varhany odrhovačky a znělo to velebně.“ Vracíte si to se Zdeňkem navzájem, máte i vy na něj nějaký citát či citáty?
Napsal jsem o Zdeňku Svěrákovi v minulosti pár článků dá se říci oslavných, ale vyhledat je ve svých archívech mi nedovolí pracovní vytížení, které je prokletím… atd. atd.

Knihu vydal Galén, který dělá pro českou poezii a nekomerční hudbu moc. Vnímáte to stejně? Je dnes práce Galéna vzácná?
Cením si aktivit nakladatelství Galén. V nejbližších dnech mu budu odevzdávat rukopis knihy Klaun si povídá s Bohem.
Nedávno vám právě vydavatelství Lubomíra Houdka Galén vydalo s Jitkou Molavcovou CD Prozpěvování bez nástrojů.

Vítáte dnešní renesanci takové hudby, její určitou módu a to, jak ji „vrací do hry“ a do širokého povědomí americká vokální skupina Pentatonix, náš Ondřej Ruml a skupina Skety?

Pro nás vokály á cappella nejsou módní záležitostí, protože je provozujeme už třicet let. Je to prozpěvování, které obvykle vzniká když jedu s Jitkou Molavcovou autem na zájezd. Tak abychom cestou nezaháleli, zpíváme si.

Asi i proto je vaše CD Prozpěvování bez muziky slušná jízda, ukazující Vaše umění s Jitkou v plné síle. Uslyšíme z něj také nějaké ukázky na koncertě v Ústí nad Labem?
Možná.

Je některá z 22 písní tohoto CD vaše nejoblíbenější?
Vidíte, nad tím jsem se nezamejšlel.

Karel Hvížďala se vás v knize ptá, zda tuto knihu smí nazvat Legenda Suchý, ač ví, že to nemáte rád. A vy mu to překvapivě dovolujete. Jak se vám spolupracuje s panem Hvížďalou? Je radost si s ním povídat, je prima svěřit se mu do péče?
To, že jsme společně vydali už čtyři knihy rozhovorů, mluví samo za sebe. S Karlem Hvížďalou si rozumíme.

Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou přijedou ve čtvrtek 21. září do Ústí nad Labem.

Často se vás novináři s spisovatelé ptají na svolení – k čemukoli? Nebo to jen ti slušní, bulvár se neptá?
Je to přesně tak, jak říkáte. Ti slušní se mě ptají.

Letos vám s panem Šlitrem Supraphon vydal v reedici na jednom CD dvě krásná alba Jonáš a tingltangl a Jonáš a doktor matrace, na kterých vás doprovází Ferdinand Havlík se svým orchestrem. CD je ve vašich písních poctou lidové zábavě, tingl tanglům a kabaretům, které – dle textu – Praha objevila zhruba před sto padesáti lety. Chtěl byste v té době žít, nebo je vám mnohem lépe dnes?
Spokojuji se s dneškem. Na to krásné minulo se můžu, když chci, ohlídnout a pak se zase vrátit.

Přivezete také do Ústí své banjo, na které jste hrával s Kapitánem Kidem? A připomenete nám ho tak, proto žeby byla věčná škoda to neudělat?
S tím banjem se má věc takto: já na něj v podstatě nedovedu, a hrát na něj s tak dobrou profesionální kapelou jakou je ta naše, tak by se to mé neumění, takříkajíc, profláklo. Budete ho muset oželet.

A co lze říci na téma Jiří Suchý a ukulele? Jaký máte vztah k tomuto nástroji nejen amerických kabaretiérů a komiků a herců?

Jeden z hlavních momentů, který měl za následek mé rozhodnutí stát se komikem, bylo ukulele. Přesněji řečeno banjolele, na které hrál britský komik z dob mého mládí – George Formby.

Na ukulele se ptám i proto, že nedávno vydalo ústecké vydavatelství AOS Publishing knihu Ústečana Pavla Zemana, hudebního pedagoga místní univerzity a sbormistra, který v ní přehledně, zajímavě a pro každého na ukulele učí, ale také s tímto nástrojem zevrubně seznamuje a přidává zpěvníček s českými písničkami pro něj. Co na to říkáte? Doporučil byste takovou knihu třeba i dětem?
Určitě. Ukulele má sice původ někde na havajských ostrovech, ale ve dvacátých létech bylo velmi módním artiklem a v USA na něj hrály snad všechny holky. Aspoň to tak, podle dobových filmů, vypadá. Naučit se na tento nástroj hrát jen tak pro potěšení není vůbec těžké. Ovšem hrát jako George Formby – to už je umění.

Kdy vy sám jste odložil jakékoli učebnice hudby a řekl si: „Nepotřebuji je, zvládnu to sám?“ Už v 50. letech?
Od svých 5 do svých 15 let jsem hrál na housle pod dohledem zkušeného učitele ze sešitů pana Maláta a posléze Ševčíka. Pak už jsem šel do všeho sám. Harmonika, kontrabas, tenorové banjo, ukulele, to všechno jsem se učil jen tak, podle sluchu. Naposled jsem si v lednu pořídil klarinet, a v dubnu už jsem s ním vystupoval veřejně a s úspěchem. Učím se hrát po způsobu cikánů – ti povětšinou nestudovali konzervatoř a při tom jsou úžasný. Dělám to jako oni, až na to, že nejsem úžasnej. Ale poslouchat se to dá.

Autor: Radek Strnad

20.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Liberec dál vyhrává, opačně je na tom Ústí. Opět padlo...

Lenka Taussigová Kocmanová
11

Jsme vášniví turisté, říká Lenka Kocmanová Taussigová

AKTUALIZOVÁNO

Policie prošetřuje kupčení s hlasy v Mojžíři

Mojžíř – Někteří voliči měli údajně dostat předvyplněné volební lístky a pak i finanční odměnu.

FOTO: Vitrážová okna z hrobky knížete Chotka přezimují ve Cvikově

Valtířov - Zbývající vitrážová okna rodinné hrobky knížecího rodu Chotků ve Valtířově se dočkají restaurování.

Konečně! Florbalisté se dočkali první výhry

Ústí n. L. /FOTO/ - Florbalisté Ústí udolali Znojmo 4:3 v prodloužení a slaví první výhru v Superlize! Sedm vteřin před koncem odpálil radost kapitán Stummer.

Změna ve vyhlášce dopadne na pacienty. Připlatí si více za léky

Severní Čechy - Na první pohled jde o nepatrnou změnu jednoho slůvka ve vyhlášce. Ve skutečnosti ale může mít dopad na tisíce českých pacientů. Zvýší se jim totiž doplatky za léky. Podle některých odborníků budou muset lidé platit až o třetinu víc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení