Plná dilemat, lásky i vzdoru, je Červená Karkulka, tedy Vanessa Emde, německá autorka hry i režisérka. Právě tato třicetiletá žena „vypouští kostlivce ze skříně", chce pochopit generační vazby. Není si jistá, zda přivést na svět dítě. Nechápe, jak mohly její matka a babička žít tak, jak žily. Váhá zda se obětovat pro rodinu, či se seberealizovat. Pátrá v rodinných archivech, sleduje osudy své babičky i matky.

O tom vypráví inscenace „O mrtvých ptácích" s hudbou hip hoperky BioMashy. Už v neděli 16. listopadu od 19.30 ji uvede pražské Divadlo X10 v ústeckém Hraničáři na přehlídce Sudety 2014. „Název hry v Čechách vyvolává více asociací. Myslím, že to byl překladatelský oříšek. Spíš nechám na divákovi, jak si to vyloží," říká Lucie Roznětínská, která s kolegy Natašou Gáčovou a Hynkem Chmelařem působili v Činoherním studiu v Ústí a zde spolu opět hrají.

Nejprve vidíme příběh Babičky (Tereza Štěpánek Chytilová), pak Matky (Nataša Gáčová) a nato Dcery (Lucie Roznětínská), až jsme v současnosti. „Nikdy mě nenapadlo, že mi Nataša bude hrát mámu," říká Roznětínská.

Je tu sex důležitý?!

Podle fotek ze hry lze soudit, že je tu sex důležitý. Lucie Roznětínská to upřesňuje. „Spíše se hra dotýká i obecnějších souvislostí mezi touhami a potřebami jedince. Otázkami mateřství a ženské seberealizace v různých politických souvislostech. Je to tak, jak to život dával, jelikož text vznikl na základě dokumentárního bádání režisérky ve své rodině."

Hra má podle ní dost komplikovaný text, ale je poetická. „Tato inscenace je pro svou autorku dost zásadní. Aby pochopila souvislost, odkrývá ve hře věci, do kterých se člověku moc nechce. Vanessa Emde se tu pohybuje na velmi tenkém ledě své minulosti, kterou chce pochopit, aby se ve svém životě mohla odpíchnout dále. Být matka nebo nebýt? Žít se ženou nebo s mužem? Mluví se tu dost o společenských záležitostech Německa, o politice…" Ráda vzpomíná na zkoušení hry s režisérkou, autorkou hry i uznávanou dramatičkou.

Jazyková bariéra

„Vanessa komunikuje s námi v angličtině. Umím anglicky málo, ale byla to pro mě velká zkušenost. Byly okamžiky, kdy i bez znalosti obou řečí jsem se dokázala s Vanessou dorozumět. Ale samozřejmě jsme měli trpělivou překladatelku. Zkoušky díky překladům byly několikanásobně delší a náročnější, než je obvyklé," ohlíží se herečka.

„Pro mě je na této hře nejzásadnější, jak se věci generačně předávají. Člověk si myslí, že se něčemu vyhne či udělá radši druhý extrém, že něco obejde. Může se v řadě věcí poučit a odpustit, aby mohl jít dál. Inscenace O mrtvých ptácích je ale i vtipná," říká.

Výzva se přijímá

,,Až čtrnáct dní před premiérou jsme zjistili, že opravdu není v lidských silách, aby part vypravěčky zvládal hudebník na scéně, a tak mi ten úkol spadl do klína. Vzpamatovávám se z toho doteď. Pojala jsem to tak, že každé představení bude pro mne zkouška. A roli vypravěčky stále s Vanessou hledáme a propojujeme s mou původní rolí Karkulky. Karkulka je i vypravěčka, takže je celkem logické, že to padlo na mě. A tak hurá, výzva se přijímá."