Kliknutím zvětšíte„Kamera, klapka, jedem!" Pokyn, který doprovází každé filmové natáčení, slýchala i část posádky z Muzea Na Kočičáku. Do kin přichází kritikou i diváky očekávaný snímek Masaryk, který vypráví o dramatickém životním osudu politika Jana Masaryka a kritických okamžicích naší novodobé historie. V sobotu získal dvanáct Českých lvů včetně ocenění za nejlepší film. A právě v něm si trojice Chomutovanů zahrála.
Natáčení? Pěkná dřina
Jiří Piramovský a Luboš Klemsa popisují natáčení jako velmi náročné. „Měli jsme celkem tři natáčecí dny, dva v září a jeden v únoru. Na place jsme byli běžně i patnáct hodin a vůbec to byla celkem dřina," říká Jiří Piramovský. „Natáčení totiž probíhalo i v noci a když máte ve tmě a zimě sedmnáctkrát seskočit z korby od náklaďáku, je to na fyzičce pěkně znát. Dostali jsme zabrat," usmívá se Luboš Klemsa, další z aktérů.
Chomutovské zastoupení budeme moci vidět v těch nejvypjatějších okamžicích historie První republiky. „Natáčeli jsme mobilizaci v roce 1938, nebo generální stávku, která stála za pádem tehdejší vlády, vyjmenovává Piramovský. Kromě dramatických scén si ale vojáci užili i scény s Oldřichem Kaiserem v roli prezidenta Edvarda Beneše a Karla Rodena jako Jana Masaryka.
Do filmu je dostala výstroj
K natáčení se nedostali přes klasický casting, ale přijali nabídku od kolegů z klubu vojenské historie Gardekorps z Prahy, kteří pro historické filmy často zajišťují herce. „On to totiž není žádný komparz, podmínkou filmařů bylo mít svojí vlastní kompletní výzbroj a výstroj vojáků z roku 1938. To znamená uniformu, zbraň, plynovou masku a tak dále," pokračuje Piramovský. „A samozřejmě je nutné umět vzít zbraň správně do ruky," dodává Klemsa.
Posádka Muzea na Kočičáku se s filmaři nesetkala poprvé, už několikrát se objevila v televizní produkci. „Měli jsme menší výstupy v historických dokumentech, ale taky jsme dostali třeba nabídku zahrát si v Českém století. To jsme nakonec odmítli," říká Piramovský.
Filmaři mají samozřejmě největší zájem o pevnost na Kočičáku, která díky svému umístění v lesnatém a vybydleném pohraničí jim nabízí možnost natáčet i velké bojové scény. Další spolupráce se navíc dá očekávat i v budoucnu. „Klubů vojenské historie máme hodně, zvlášť německých skupin, ale těch, kteří se zabývají československou armádou, je strašně málo. Přitom tohle období naší historie začínáme vídat na televizních obrazovkách čím dál častěji," uzavírá Piramovský.
Jiří Piramovský zažil Československou historii na vlastní kůži
„Vzhledem k tomu, že už v traileru je zachyceno braní drog, bude film velmi kontroverzní" říká člen muzea Na Kočičáku.
Snad každý kluk si hrál s kamarády na vojáky. Stavěli společně bunkry a vedli bitvy. Někteří z toho časem vyrostli, některé vášeň pro vojenskou historii provází i v dospělosti. Díky své zálibě si mohl člen muzea na Kočičáku Jiří Piramovský zahrát ve filmu Masaryk.
Československou historií žijete každý den. Ovlivňovalo vás nějak to, že hrajete vojáky, který prožívají nejtěžší chvíle svojí vlasti, snažili jste se do jejich pocitů vcítit?
Pro nás je rok 1938 důležitým rokem, na který nikdy nechceme zapomenout. A každý film či scény o tomto tématu jsou celkově nutné pro to, aby se nezapomnělo, že tady kdysi byli naši dědové a pradědové, kteří byli připraveni bojovat s mnohem silnějším nepřítelem. Takže při natáčení a pak na scénách člověk musel přemýšlet, jak asi bylo těm chlapům v té těžké době. A taky jsme si u toho skákání a běhání v plné polní vzpomněli na vojnu.
Na natáčení jste se setkali i s několika hvězdami českého filmu. Jak na vás působily?
My jsme měli scény s Oldřichem Kaiserem a Karlem Rodenem. V první řadě musím říct, že jsou to opravdu milí a slušní lidé. Oldřicha Kaisera mají asi diváci zafixovaného jako komika, ale je to opravdu vynikající charakterní herec. No a Karel Roden, to je prostě hvězda. Je na něm vidět, že hrál i v Americe, v zahraničí. Ten se maximálně soustředí a je prostě úžasný.
Měli jste už možnost vidět, nebo to pro vás bude teprve překvapení?
Ne, zatím jsme ho ještě neviděli. Pouze oficiální trailer a ukázky z natáčení.
Takže se teprve půjdete podívat. Troufáte si odhadnout, jaké budou reakce diváků?
Na to jsem zvědavý. Předpokládám, vzhledem k tomu, že už rovnou v traileru je zachyceno užívání drog, to bude asi velmi kontroverzní. Jako byla teď například Bohéma. Ale já jsem rád, téhle tvorby je zatím pořád málo a je potřeba. Už kvůli té diskusi. Sám jsem velmi zvědavý, kam až filmaři zajdou, jestli si nějak pohrají i s Masarykovo smrtí a naznačí, jak to doopravdy bylo.
Opusťme teď film. Blíží se jaro a s tím spojené otevření sezóny. Má Kočičák něco v plánu?
Hromadu věcí, ani nevím kde začít. Určitě chceme vydat publikaci o vojenském opevnění na Chomutovsko. Máme v plánu pustit do oprav dalších šesti pevnůstek, které vedou po naší naučné stezce. A doplnit další naučné panely. Ale ani teď nezahálíme. Zrovna skončil první ročník příměstského tábora. Stál nás půlroční přípravu, ale vyplatilo se to. Děti se u nás naučily základy první pomoci nebo táboření. Teď už by si určitě samy poradily. Taky jsme pro ně připravili přednášku vedenou odbornicí z chomutovských lesů, která dětem vyprávěla jak se chovat v přírodě, co tam všechno mohou nalézt. A samozřejmě jsme je seznamovali s naší historií. A musím říct, že nad vědomostmi dětí jsme opravdu žasli. Některé se projevovaly jak rodilí průvodci a historici, věděly toho opravdu hodně.
Když se jarní tábor tak vydařil, uspořádáte i letní?
Určitě. Myslím, že to je něco co tu chybí. Akorát bych byl nerad, kdyby se říkalo, že to je nějaký militaristický tábor, kde se děti budou učit střílet ze samopalu. I když je to na Kočičáku. Bude to stejné jako teď na jaře. Chceme, aby se děti pobavily, ale zároveň si odnesly něco užitečného do života, aby viděly, že je spousta možností, co se dá v budoucnu dělat kromě sezení u počítače.
1
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
