Poslední hodiny před převzetím prestižní herecké Ceny Thálie 2012 v Národním divadle v Praze neprožil ústecký tanečník Roberts Skujenieks, muž pocházející z Lotyšska, právě v pohodě. Svůj velký úspěch a obrovskou radost si vychutnal později, až na slavnostním rautu na Žofíně.

„Pes nám večer spolkl mýdlo, takže jsme moc nespali. I když jsem měl jakože volný den, do Prahy na ceremoniál jsem jel brzo, vlakem, abych stihnul zkoušky na přenos," řekl už opět usměvavý tanečník, samý sval. „Ráno jsem si ještě běžel koupit pásek, neměl jsem moc času přemýšlet, co mě čeká," prozradil.

Tak na zdraví, bohyně!

Bylo pro mě zajímavé jet pracovat do Národního divadla, fotit v něm, psát reportáž. Plno hereckých osobností okolo, zprvu napjatá atmosféra „kdo to dostane" a jak se jubilejní 20. večer Cen Thálií povede. Až na místě mi dochází, že Thálie je tak stará, či spíše mladá, jako Ústecký deník. Tak na zdraví, bohyně…

Stranou lóží fotí kdosi herce Ivana Vyskočila s dost mladou partnerkou, což zdaleka není poslední překvapení večera. Okolo nás jde herečka Gabriela Vránová, zdraví nás, či spíše někoho jiného, my odpovídáme. U pódia sedí Luděk Munzar, Monika Absolonová, Anička Klamo, Simona Stašová sleduje vše s brýlemi na nose. Všichni jsou poslední minuty před přenosem v obležení fotografů, také Vlasta Chramostová a další, kteří večer budou předávat ceny.

„Ani nejlepší chytrý telefon se neumí sám vypnout", upozorňuje nás reproduktor. Vypínám si tedy zvonění…

…a přenos začíná. Taťána Medvecká se spouští „z nebe" coby antická bohyně Thálie, mluví řecky a spíkr Antonín Procházka ji překládá. Po svém, vtipně a asi i dost jinak, než co Ona říká. Inu, evidentní inspirace českým dabingem, respektive Cimrmany. Užívá starý fórek od nich.

Cena? Bílé sklo

Vnímám první předávání cen, baletky, ale užívám si až chvíli, kdy herec Pavel Pavlovský říká: „Cenu Thálie v oboru balet nebo jiný tanečně dramatický žánr byla udělena Robertu Skujenieksovi." Květiny předává Vladimír Nečas, šéf ústeckého baletu i baletní komise Thálií. Vítěz s vázou z bílého skla v ruce říká: „Děkuji vám všem. Ta cena je nějaká těžká…"

„A máme to doma!" nechám se strhnout k výkřiku. Podobně křičí i Igor Vejsada, autor a režisér inscenace The Beatles The Doors i návštěvnice Lada Prokůpková. „Byl to šok, velká radost," ohlíží se dnes.

Dál mě těší cena pro zpěváka a herce Richarda Krajča, první ocenění loutek, tedy Divadla Spejbla a Hurvínka, celoživotní ocenění Jany Hlaváčové i dirigenta Arnošta Moulíka, muže elegantního i vtipného. A protože v minulé sezoně dirigoval v SDOB v Ústí muzikál Funny Girl, za který loni získala Cenu Thálie Monika Absolonová (předávala pohárek Thálie i Hurvínkovi, bylo to roztomilé), vzal jsem to i jako ústeckou cenu.

V inscenaci ústeckého Severočeského divadla „The Beatles – The Doors“ tančí Roberts Skujenieks, narozený v roce 1984 v Lotyšsku. Ten je za svého rockového rebela Jima nominován na prestižní divadelní Cenu Thálie 2012.

Má Ústí Thálie hned dvě!?

Krátce po předávání cen ve Zlaté kapličce, velké a zábavné oslavě dvaceti let Thálií, přišel čas i na pár slov některých z lidí, kteří mají na ústecké Thálii 2012 svůj zásadní podíl.

„Je úžasné, že máme opět Thálii. Je to úspěch hlavně baletního souboru, ale i závazek," řekl s úsměvem na tváři Miloš Formáček, ředitel Severočeského divadla i dirigent jeho orchestru. „Když jsem zde dnes na jevišti viděl Annu Klamo, ta získala Thálii loni za operu Lakmé a dnes tu předává cenu Aleši Brisceinovi, došlo mi, jak kvalitní máme v Ústí nad Labem soubor," byl nadšený Miloš Formáček.

Euforii zažíval v Národním divadle v sobotu také Igor Vejsada, autor vítězného baletu. „Křičel jsem Bravo, byl jsem šťastný," přiznal vzápětí pro Deník.

Dal do toho duši

„Robert do toho dal svoji duši, dostal tam mé myšlenky, ztvárnil je. Myslím, že si cenu zaslouží a že ji všichni, kteří inscenaci viděli, včetně Herecké asociace ČR, ocenili po právu. Divadlo spojuje lidi, i proto jsem šťastný, že ho dělám. Divadlo je obzvlášť v dnešní době moc potřebné," vyznal se režisér, který pracuje v Ostravě již sedmnáct let.

„Cena Roberte Skujenieks mě těší o to víc, že začína u mě v ostravském baletu. A že si svou zkušenost odnesl s sebou do Ústí, kde dál

těší publikum. Říká se, že ceny nejsou objektivní, že by měli Thálii dostat všichni tři nominovaní. Jenže někdo přece musí vyhrát, ne?" ptal se. „A můj dík patří i řediteli ústeckého divadla panu Formáčkovi a šéfovi ústeckého baletu panu Nečasovi. Jsem nadšený, že mi dali šanci v Ústí pracovat."

Cena je užitečná

Vladimír Nečas, šéf baletní komise Cen Thálií, vysvětlil, že ani on neznal výsledky předem. „Dozvídám se je vždy až v přímém přenosu jako divák televize," tvrdil. „Jedině notář ví přesně, jak to dopadlo. Až on otevře obálky s hlasováním a spočítá výsledky," popsal s tím, že „měl nervy, jak vše dopadne". Věděl, že by se ústeckému divadlu další Thálie hodila. „A to k posílení jeho postavení. Že si díky ní lidé uvědomí, že i u nás stojí zato do něj chodit, že tu něco uvidí," popsal své emoce.

„Těší mě, že zítra mohu jít před oponu a říci: „Vážení, jste na inscenaci The Beatles The Doors a uvidíte čerstvého držitele Thálie, kterou dostal včera! To je úžasný pocit!"

Cože, že si rozbila Thálii?

„Bylo nádherné být zpět na stejném jevišti. Mé vzpomínky na přebírání Thálie 2011 jsou ještě čerstvé, ten rok utekl jako voda," řekla Anna Klamo, které nové šaty moc slušely. „Je to skvělé i proto, že Ústí má další Thálii!" až se odvázala úspěšná pěvkyně. „Jen si přeji, aby to dál bylo tak dobré, abychom měli i za rok další nominace."

S rozpaky jel na předávání sám Roberts Skujenieks. „Nevěřil jsem, že vyhraji. Říkali mi, abych si připravil projev, já neposlechl. No a pak, když jsem tam tak stál, jsem nevěděl, co říct," smál se po ceremoniálu. „Kdy mi to došlo? Asi, když paní Míčová rozbila svoji Thálii. A

vlastně ani tehdy ne. Dodnes tomu nevěřím."

Moderna versus klasika

Vítězství moderního baletu nad klasikou". I tak tedy lze vnímat Cenu Thálie 2012 pro Robertse Skujeniekse z ústeckého baletu. „Tu cenu jsem nečekal, mám obrovskou radost," shodl se tanečník mužného zjevu s hercem Karlem Fialou, představitelem Limonádového Joea. Ten na Tháliích dostal cenu za celoživotní dílo. „Ač mí soupeři z Národního divadla měli nominace za klasický balet, souboj moderny a klasiky to určitě nebyl. Alespoň pro mě ne. Vždyť i já tančím klasiku, mám ji rád," řekl Skujenieks původem z Lotyšska. „Je to cena pro celý tým naší inscenace," šťastně dodal pro Deník.