„V Ústí, ale i v dubnu v Kadani, budu hrát s kapelou. Samostatné koncerty pro mě byly psychicky velmi náročné,“ řekla Deníku maminka dvou dětí a autorka dvanácti alb.

Odrazí se na vašem vystoupení fakt, že jste loni na podzim vydala s herci Národního divadla pohádkové album „Uhlíř, princ a drak?“ Na tomto CD pár pěkných písní je…
Moc nás to s kluky mrzí, protože jsme se u natáčení skvěle bavili, ale žádná píseň z pohádkové audioknihy nezazní. Nějak se to do programu nehodí. Všechny písničky příliš úzce souvisejí s dějem pohádky, takže vytržené z kontextu by v běžném provozu působily cizorodě.

Na nahrávce pohádky hrajete na 12 hudebních nástrojů, Josef Štěpánek z vaší kapely na pět nástrojů. Uměla byste si dnes svou kapelu představit bez tohoto hudebního všeuměla?
S Josefem Štěpánkem spolupracuji velmi ráda, jeho profesní rady a připomínky se pro mě během těch let staly nepostradatelné. Jen velmi nerada bych oželela jeho působení v naší kapele.

Ilustrační foto
Na stanicích technických kontrol se stále podvádí. Nejvíce v Ústeckém kraji

Jak moc byly vaše děti prvními posluchači a kritiky audiopohádky?
Děti viděly pohádku na jevišti – je to totiž původně divadelní hra, kterou uvádělo kladenské divadlo Lampion. Vlastně musím říct, že ani neměly žádné kritické připomínky. Zřejmě byly strženy tím, co se dělo na jevišti.

Do Ústeckého kraje opět zavítáte 29. dubna, kdy zahrajete v kadaňském KZ Orfeum. Vystoupíte sama, či s kapelou?
V Kadani určitě nebudu hrát sama. Mnoho let jsem jezdila sama a bylo to psychicky velmi náročné. Jak na jevišti, tak po skončení koncertu. Je pro mě lepší, když mám kolem sebe muzikanty, se kterými si rozumím. Jednak se od nich stále učím něco nového, jednak i to cestování a odtržení od domova se lépe snáší, když má člověk kolem sebe společnost.

Vždy jste o krok před posluchači. Chystáte už nové, opět striktně písničkové album?
Mám v hlavě zhruba tři koncepty na CD a na každém z nich mám napsánu tak polovinu písniček. Teď se musím rozhodnout, kterému projektu dám přednost. Takže vám bohužel nemohu odpovědět, co se chystá.

Místostarosta Vejprt Vlastimír Volín, který pomáhal se záchranou lidí z hořícího domova pro mentálně postižené.
Ve Vejprtech vyváděl lidi z ohně. Nejsem žádné ořezávátko, ale sebralo mě to

Pro Karla Gotta jste napsala text k písni „Možná zítřky nepřijdou“, v originále „If Tomorrow Never Comes“. Jak si autor může říci, že by chtěl napsat text pro našeho nejslavnějšího zpěváka? A je těžší psát překlad anglického textu, či čerpat z vlastní fantazie?
Já si o nic takového neřekla. Prostě přišla nabídka. Psaní překladu a původního textu jsou dvě odlišné disciplíny. Každá má svoje pravidla a nelze říci, že jedno z toho je jednodušší. Oboje je stejně těžké a zábavné.