Dva poslední (a nejen ti) hrají v další novince ČS, Shakespearově „Romeovi a Julii". Činoherák ji chystal paralelně s pohádkou „Do bláta a zase zpět", obě mají premiéru už dnes; Romeo od 19.00, stejně jako reprízy 21., 22. a 29. prosince, pohádka od 10.00 a reprízy 27. od 16.00 nebo 28. prosince v 10.00…

Příběh „Do bláta a zase zpět" napsal kulisák ČS František Marek, který se zde už blýskl Sněhurkou a 7 trpaslíky. Hra v režii ředitele Činoheráku Vladimíra Čepka má originální kostýmy Štěpánky Tiché a Lucie Šperlová. V příběhu se snoubí realita s fantazií: Vždyť kdo kdy viděl, aby bezdomovec Jára (Achab Haidler) přičaroval dívkám, které šikanují spolužáka, prasečí ouška a čumáčky!

Poprvé u vánoční pohádky nesázíte na klasiku. Proč?

Vladimír Čepek: Měli jsme zadání, aby pohádka měla ponaučení a byla o zvířátkách. Nejprve jsme hledali v literatuře, ale když Franta Marek přinesl svoji pohádku, zalíbila se nám tak, že už jsme nepotřebovali hledat dál.

Zlý holky a děda

O čem pohádka je?

Je to dobře napsaný příběh tří prvňaček, zlých holek (Nataša Gáčová, Anna Fišerová, Klára Krejsová), které strašně zlobí a týrají svého spolužáka Honzíka (Jan Ťoupalík). Potkají ale kouzelného dědečka a ten je promění v prasátka. Jako v každé správné české pohádce ale vše končí happyendem, polepšením.

Jak se vám příběh psal?

František Marek: Dobře. Snažil jsem se, aby to bylo slušné, výchovné a ze současnosti, aby se ve hře dnešní děti mohly vidět a poznaly. Aby řekly: „Aha, tak tohle už nikdy dělat nebudu." Dodržel jsem, že hlavní hrdina musí být Honza, ale je chytrý, učí se, myslí na své okolí, má všechny rád. Doufám, že si z toho vezmou děti ponaučení.

Herečky vzpomínaly

Kde se vzala inspirace? Média mluví o šikaně, radili i kamarádi, inspirovaly vás vlastní děti?

Marek: Nežiju ve vzduchoprázdnu, trochu jsem „vykradl" i vlastní děti, pubescenty ve věku 12 a 14 let, sám jsem kdysi byl dítě… Navíc vzpomínaly na své dětství i herečky Nataša, Anička a Klárka jak pomáhaly nebo ubližovaly, jak která… (smích) Jak prožívaly „vystrnadění", vyštípání jedince z kolektivu…

I když v pohádce i v Romeovi hraje Achab Haidler, je možné říci: „V pohádce hrají většinou ti, kteří zbyli z Romea a Julie?"

Marek: To není jakoby ze zbytků, tak to prostě u divadla chodí, že někdo čas má a někdo ne. Chtěli jsme si prostě na Vánoce hrát, dodržet tradici, díky níž lidi na naše pohádky chodí a i my si je užijeme. Ač se zkouší i Romeo a Julie, na našem elánu to není znát, dál si hrajeme. A Achab a Jan Ťoupalík nechtěli být stranou, chtěli si hrát s námi.

V čem je výhoda a v čem nevýhoda dvou premiér v jeden den?

Nevýhoda je v tom, že především techniku to stojí spoustu sil, protože tu tráví dlouhé dny i noci… Výhodou je, že rozšíříme divákům nabídku v čase okolo Vánoc a také využijeme pro obě hry jen lehce pozměněnou scénu…

Marek: A je tu ještě finanční výhoda. Při dvou premiérách během dnes ušetříte za raut. Nevýhodou Romea a Julie bude, že večer už budou mít ty chlebíčky oschlý… Ale ty rauty nebývají tak velký, většinou jen rohlík s máslem a finacujeme si to sami.

Ale neděsí mě

Když čtu o bezdomovci v umění, vybaví se mi ten Kaiserův z Kukyho, muž s pejskem od Hypernovy v Ústí. Je Achabův jiný?

Marek: No bude Achabův… To, že jsme Svěrák i já použili bezdomovce, je tím, že tu jsou a vnímáme je. Já okolo nich denně chodím, když můžu, pomůžu, nevadí mi. Ale děsí mě, jak se množí případy, jak jsou bezdomovci napadáni, biti a dokonce i upalováni… (smutně) mladými lidmi. Je to pro ně forma zábavy, neberou je vůbec jako lidi, ale jako něco obtížného. Tak jsem už v tom raném věku u dětí chtěl nějak vštípit, že i bezdomovci jsou lidi a mají své city. Že neznamená, že když jsou bez domova, musí být i neschopní a že jim takový život vyhovuje. Víme, že je 90 % z nich se svým osudem nespokojených, určitě nesou nějaký odpad. Jen není v jejich silách svou situaci změnit. Nám doma například bezdomovec pomohl, když nás upozornil, že má naše dítě na obličeji vosu. Upozornil nás a my ji odehnali. Lidé by si měli uvědomit, že dokáží i pomoci, ne z nás pořád jen tahat drobné na lahváče. Mimochodem, náš bezdomovec Jára lahváče nepije. Vždyť i to je jen zažitý mýtus, že jsou všichni alkoholici a žijí jen od flašky k flašce…

Šikana, alkohol, pohrdání, to jsou samé temné věci. Co bude na představení zábavného?

Čepek: Myslím, že už Frantův text je vtipně napsaný, že i zlobení holek je vtipné, jsou roztomilé. A po jejich proměně ve zvířátka je to neskutečně kouzelné. A Patrik Charvát napsal pěkné veselé retro disko písničky, povedly se. Se zpěvem pomáhá Ester Hocke Zelená z ústeckého divadla.

Rozšafný Jára

A pojetí kouzelného bezdomovce Járy je od Achaba velice zajímavé, rozšafné. Je vidět, že si to užívá.