Už jsem pár klání v pouliční poezii v Činoheráku zažil. Byly zábavné, ale to, co nám nabídla slam poetry exhibice v ústeckém Hraničáři, to bylo opravdu něco.

Poezie z telefonu

V „přednesu" vlastní poezie tu soutěžilo devět lidí. Jeden se hlásil až po prvním kole. Napsal si na místě básničky do telefonu a četl je.

Když herec Jiří Maryško představoval borce, bylo jasné, že většina už zažila ve slam poetry úspěch. I Modrý Petr z Ústí (měl pěkné hříčky bez rozpaků) či Vladimír Vacátko z Liberce, v 1. kole dost zběsilý.

Ani Kuba Kadeřábek z Ústí nebyl v žánru nováček, i jeho černý humor bavil. „Revolver něžně přiložil ke spánku. Bum! A myšlenky stékaly ze zdí…" Šel mi mráz po zádech.

Láska plus ironie

„Slova a improvizace, žádné rekvizity ani kostýmy," řekl pravidla Jiří Maryško. Tedy vztahy. Ironie. Láska. Sex?

Zaujal beat box Lojzy Kvádra, bavila vlaková příhoda i příběh miminka A. Svahilce.

Porotu vybral Jiří Maryško z publika, hodnotila i těhotná žena v první řadě. Také na ni se obracel se svými hláškami Metoděj Konstantin, který v prvním kole recitoval vleže. Ve druhém kole vyrazil na spanilou jízdu sálem. Přelézal sedadla, málokdo zůstal jeho pozornosti ušetřen.

Zamrzelo mě, že se soutěžící dost obraceli na publikum, chtěli témata. Některá témata hned zavrhli, jako že se jim nehodí. To se přece nedělá!

Rohypnol a Nepič

Akci zpestřilo hudební duo Nepič a Rohypnol, jen je na můj vkus spíkr Maryško moc dirigoval. Protestovali málo.

„Všichni byli báječní. Je to velká hra, kde není poražených. Vyhrává už ten, kdo sebere odvahu zúčastnit se," shrnul pěkný večer spisovatel a básník Pavel Brycz.