Kliknutím zvětšíteKaždý si hned všimne starých psacích strojů, má jich tam několik, prý za nimi vidí konkrétního člověka. Vedle okna na čestném místě je černobílá fotka, kde vysoký muž objímá malého kluka. To je Zdeněk Kymlička a jeho dědeček. Nad dveřmi staré kamery, na zemi spousta lístků a lístečků, každý někam patří. Probíhá totiž Ústecká forbína 2022. Pan Zdeněk vyprávět umí, tak ochutnejte kousek jeho života.
Jaké byly začátky ústecké kultury?
(smích) Já mohu hovořit o místní kultuře za posledních 50 let a ona je tady déle. Musel bych po vzoru pana Horníčka zpracovat celý seriál Hovorů K. Dost si toho pamatuji a někdy to nebyla groteska. Dnes se tomu směji, vybavuji si jména, stranické funkce, jejich hlášky a zákazy. Začínal jsem v roce 1970 v Krajském kulturním středisku Ústí nad Labem, na starost jsem měl zájmovou uměleckou činnost. Ani nevím, co jsem pokazil, ale kolem roku 1980, to jsem už 5 let dělal s profiky, jsem dostal vyhazov. Přes kulturák v Sulejovicích jsem dokráčel až do Prahy. Zároveň jsem měl ale velké štěstí, potkal jsem pana Spurného, který už tenkrát byl jedničkou v oboru. Staral se o Karla Gotta, Waldemara Matušku, do Lucerny zval zahraniční hosty. Hodně mi pomohl. Zvláštním obloukem jsem se později vrátil do Ústí. Forbína vznikla, když jsem připravoval představení Pepovi Dvořákovi. Dlouhá léta jsem dělal Fešáky, plesy, podílel se na přípravě MISS ČR atd.
Kolik let se tedy pohybujete v oblasti kultury?
V kultuře dělám 53 let, spolupracoval jsem se všemi herci a zpěváky, kteří pravidelně vystupovali v televizi. Několikrát tu byl Karel Gott, Lucie Bílá, Hana Hegerová, Miroslav Donutil, Marta Kubišová atd. Krásných vzpomínek mám plný šuplík, ale někdy to bylo doslova na prášky. Když náhle někdo onemocněl, nebo do programu vstoupil hloupý covid. Třiatřicet let vlastním agenturu For, 16 let pořádám Ústeckou forbínu. Pokud chcete vědět ještě víc, sežeňte si knihu Čas trhnul oponou aneb Jak jsme v Ústí budovali kulturu. Vyšla v roce 2017, celé to sepsaly dvě dámy Lenka Stránská a Marcela Kohoutová.
Nechcete ty naše filmové a pěvecké hvězdy někdy sezvat do Ústí na pořádnou party?
Jo, tuhle myšlenku jsem měl v hlavě mnohokrát, ale realizace by mě položila. Každý už bydlí a pracuje jinde, ale třeba jednou někdo sepíše jejich vzpomínky na město komínů. Václav Neckář, Karel Heřmánek, Jirka Bartoška, Pavel Zedníček, Josef Carda, David Deyl, Marek Taclík, Leoš Noha, Josef Dvořák, Fešáci. Ono je jich mnohem víc, ale to si člověk hned nevzpomene. Určitě by to bylo fajn.
Momentálně lidé mohou navštívit Forbínu. Jak probíhala příprava téhle akce?
Dost dramaticky. Musíte znát jednotlivé herce, jejich termíny, agenty, programy divadel a potom to celé stále propojovat. Divák vidí pouze finále, ale řeknu vám, je to dřina. Jsem rád, že to prozatím všechno funguje, pomáhají mi nejen sponzoři, někdy i náhoda a štěstí. Nejhorší to bylo za covidu, co vám mám povídat, to jsem snad ani nespal. Přijedou, nepřijedou, bude tam ten herec, nebo někdo jiný? Představení se musela překládat. Dnes se zase všude šetří, lístky nejsou zrovna laciné, přitápět se musí, svítit také, ale já držím vstupné na stejné úrovni už víc než deset let.
Vyberte prosím jednoho umělce, který vám přirostl k srdci. Kdo by to byl?
To nejde. Pepa Dvořák je skvělý, Hana Hegerová byla mimořádná osobnost, Karel Gott byl neskutečný profesionál, Pavel Zedníček je fakt skromný a upřímný chlap, Petr Kotvald je férový člověk. Já měl moc rád pana Horníčka. Vzpomínám si, jak jsem ho několikrát vezl z Kytlice na představení a on mě celou cestu bavil. Na to se nedá napomenout. Každý má nějaké tajné přání i já ho mám, ale jednání není u konce, tak ještě vydržte. Snad se to povede.
Vím, že jste nepsaným prezidentem seskupení Veselá Brná. Co chystáte na konec roku?
(smích) Nechte se překvapit, Vinnetou ve sněžnicích ale nepřijede!
35
Čtenář reportér
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
