Hvězdou Ústeckého Majáles bude trojlístek kapel Tata Bojs, Wohnout a PSH. A navrch úžasní Zrní, zpěvák Voxel. beat boxer EN.DRU, roztančení The Spankers a mnozí další.

Vše tradičně odstartuje průvodem masek, letošním tématem je sport a vše, co s ním souvisí. Dalším lákadlem jsou rovněž workshopy, nejrůznější adrenalinové atrakce, diskotéka na in-linech nebo game zóna. Jen letos již tradiční downhillový závod nazvaný ÚL - LET nahradí exhibice BMX.

A dál už rozhovor s lídrem, bubeníkem i zpěvákem letošní hlavní hvězdy Ústeckého Majáles, Milanem Caisem (Tata Bojs). Tedy jedné z nejlepších koncertních atrakcí české kotliny, jejíž vystoupení v rámci výročního Recyklačního turné 2013 byly pro Česko velkým zážitkem.

Když je Honza Star

Milane, na albu „Tribute Abraxas" (Supraphon, březen 2014), pokloně českých kapel a projektů legendární české kapele Abraxas, máte písničku „Honza Rock´ n´ Roll Star". To proto snad, že vás česká rocková legenda Abraxas ovlivnila?
Ne nějak zásadně. Ale takovéhle nabídky od legend se neodmítají. V minulosti už jsme podobným způsobem předělali semaforskou písničku od Suchého a Šlitra V kašně, i to byla zábava. Tak jsme teď díky Abraxasu zase po delší době tvořili společně ve studiu. Šlo to rychle a myslím, že písnička má šťávu.

Budete ji hrát i živě?
Je to možný. Zajímavostí je, že pro jednu její část jsme si v klubu v Plzni natočili tleskání a křik fanoušků. Věděli to, spolupracovali s námi, točilo se živě, řekli jsme jim, že budou i na desce.
Na Abraxas mě vždycky bavilo, jak lehce uměli uchopit do svého zvuku tu dobu, kdy jejich písničky vznikaly.

Slyšel jste, jak staré hity Abraxas na novém CD předělali Fanánek ze Tří sester, Kamil Střihavka, Roman Holý, Sto zvířat?
Ještě ne. Ale snad se k nám ta deska ještě dostane.

Zdroj: Youtube

Do Ústí přijedete zahrát na studentský Majáles Univerzity J. E. Purkyně. Je to pro vás běžné?
Je, ale vybíráme si, na kterých se ukážeme. Máme rádi Majáles, které jsou víc pro studenty, sami je i pořádají. Pak jsou tu ještě takové ty mega Majáles, kde se vybírá větší vstupné a jsou předzvěstí letních festivalů. Je to většinou srocení interpretů, kteří takzvaně „táhnou". Ale řekli jsme si, že toho se letos účastnit nebudeme. Volíme spíš komornější akce.

Čím vás Majáles baví?
Nadšením pořadatelů, kterým pak i odpustím, že něco nefunguje. Studentům se často daří přenést nadšení i na publikum, které bývá už od prvních tónů vděčné. To se pak hraje kapelám skvěle.
Studentské akce bývají nabité jarní energií. Podobnou té, kterou vidím a cítím na stromech, když se jim rozvíjejí čerstvé, světle zelené lístky.

Z klidu po rokenrol

Co uslyšíme na Majáles v Ústí?
Bude to náš standardně nestandardní elektrický koncert. Snažíme se pracovat s playlistem barevně, protože i pro nás to musí být zábava. Hrajeme pelmel z písniček ze svých alb a pokaždé se ho snažíme namíchat jinak.
Teď máme za sebou dva klubové koncerty a zkoušíme model postupného rozjíždění. Jde to od klidnějších písní až k úplnému rokenrolu na závěr. Tahle varianta trochu řeší můj letitý problém, že jsem „přepálil" začátek a pak už mi nezbývaly síly na druhou půlku koncertu.

Vytáhnete opět jako své hudební nástroje také kýbly, PET láhve a košťata, jako loni na festivalech v Panenském Týnci nebo na Rock for Church(ill)?
To už ne. Loni to byla specialita našeho velkého Recyklačního turné.

Písně po mailech

Chystáte už i nové písničky?
Chystáme, ale zatím si jen prvotní hudební nástřely posíláme po mailech. Je stále obtížnější se sejít kompletně k soustředěné práci ve zkušebně. Zjistili jsme, že poprvé se nám to povede až v červenci. Čeká nás ale hlavně s Mardošou vymýšlení textů. Když se podaří vymyslet třeba jen nápěv refrénu, je z velké části vyhráno. A pak už je to spíš rutina…
Písnička se stává písničkou až v momentě, kdy se hudba spojí s textem.

Po velkém kulturním „masakru", soustředěné cílené kampani radních ústeckého magistrátu, kteří se proti divadlu s velkou tradicí spikli, „nakydali" na něj spoustu špíny a lživých obvinění, vlastně už dnes ústecké Činoherní studio neexistuje. Tedy to staré, jak jsme ho znali. Není to i v rámci republiky hrozné?
Je to šílený. Doufám, že to je odstrašující případ a že se už u nás nikdy nic takového nebude opakovat.
Nechápu, proč muselo zaniknout něco takového, jako je Činoherní studio. Zvlášť, když vždycky výborně fungovalo, má skvělé publikum i recenze, lidi to místo mají rádi a vracejí se tam. A navíc je to podstatný kulturní bod pro město, který není zas až tak velký…
Hrálo se tam nejen dobrý divadlo, ale i skvělá muzika. A byl to, podobně jako Divadlo Archa v Praze, variabilní prostor. Daly se v něm dělat různé typy představení a ještě tam byl výstavní prostor v baru-kavárně, kam lidi chodili rádi… To, co se stalo, nechápu a je mi to hodně líto. Ale bohužel, takové věci se v tomto státě dějí. Vždycky se vymění vedení a nově dosazení mají pocit, že musí dělat velké změny. Bohužel u toho většinou nemyslí…!

… a nový začátek!

(PS: V pondělí 7. dubna dopoledne jsem s Milanem Caisem vedl tento rozhovor. Ten den večer v Ústí bývalý soubor Činoherního divadla /studia/ obnovil v Ústí nad Labem činnost jako Činoherák Ústí. Od května chce začít hrát téměř celý svůj původní repertoár.)