O frašce, kterou hrají i ochotníci například v Kanadě, jsme si povídali s jejím autorem a také hercem Františkem Ringo Čechem.

Ve kterém jazyce zní komedie Dívčí válka nejlegračněji?
Nejlegračněji? Dívčí válku hrajou v Kanadě dva krajanský ochotnický soubory. Jeden v Saskatchewanu za polárním kruhem a Divadlo Za rohem ve Vancouveru v Britské Kolumbii. Tam dokonce nastudovali Dívčí válku ve verších, oni moje texty zveršovali. Poslali mi to, bylo to pěkný, ale nepoznal jsem to. A teď mi napsala jedna úřednice, že ji chtějí nastudovat i ochotníci v Bruselu. Je to soubor z úřednic, tajemníků a i někteří poslanci tam hrajou, je tam Bulhar, Skot i Ir… Ale nenapsali mi, v jaké řeči to budou hrát. Zvou mě na premiéru a každopádně tam budou viset moje obrazy, každopádně mě to těší. Ale pro nás jsou Brusel nebo Ústí rovnocenný štace.

Takže možná uslyšíte Dívčí válku třeba anglicky?
Já jsme autor, který není překládanej; nikoho zatím nenapadlo přeložit třeba nějakou moji knížku. Ale Dívčí válka se přeložit nedá, to je ryze česká hra. Ale třeba Titanik by se dal přeložit…

Mrzí vás to?
Mě mrzí, že nikdo nepřeložil Ruský týden (knihu o tom, co Ringo s vlastní rockovou kapelou a s Jiřím Schelingerem zažili na dávném turné po Rusku poznámka autora) , protože to je supr kniha. Už vyšla třikrát, myslím, že by se jí celý východní blok smál. Angličani, nevím, jestli by to pochopili, ta knížka je specifická… Já prostě nejsem překládanej, ale prdím na to. Já si vystačím se svými Čechy, Moravany a Slezany.

Nejdál? Bratislava

Kam nejdál vaše Prozatímně osvobozené divadlo, jehož jste principálem, cesty po světe zavedly?
Do Bratislavy.

Aha. Takže nic tak unikátního, jako je pro vás jezdění s fotbalovým mužstvem Amfora, které vystupovalo už po celém světě?
Ne, to nejde. Fotbal je mezinárodní, ale oni by tam našemu divadlu nerozuměli. Dnes jsou sice v Evropě divadla, která mají i překlad, rozdají sluchátka a tlumočí do řeči té země. Ale oni ve světě neznají naši historii. Předností Dívčí války je, že když vyjde na scénu Bivoj, tak už publikum ví, kdo Bivoj je. Nemusí se mu nic vysvětlovat, to byste venku museli. A kdo je Libuše a kdo Kazi. To nejde. Ne ne, zůstaneme doma.

Vy hrajete v Dívčí válce pokaždé, nebo máte nějakého oblíbeného náhradníka, který vaši roli Panice Ctirada supluje? A dokáže Ringo Čecha na scéně nahradit?
Nahradit mě na scéně pravděpodobně nedokáže nikdo. Já jsem si to taky nikdy nedovolil a on by to taky pořadatel beze mě nevzal. Ale jednou jsem byl nemocnej, opravdu hodně nemocnej… My jak nehrajeme, tak nemáme peníze, takže běžně hrajeme i v horečkách a omluvenka je jenom úmrtní list. Ale asi před patnácti lety jsem opravdu byl v nemocnici a hrál za mě můj syn, tehdá student režie na DAMU. Tehdy Béďa Marušík, můj mistr techniky, sehrál všechny naše role, nechyběl nikdy. A je u mě už čtyřicet let. A kdo zná Ruský týden, tak Béďa Marušík, to je ten, kdo vzal za mě a Jirku Schelingera tu sexuální povinnost styku s agentkou KGB, která na nás dohlížela.

Ringova škola sexu

Je to tak, že některé členy svého divadla využíváte i pro jiné pořady? Vždyť právě Mojmír Maděrič a Sandra Pogodová hrají ve vaší Ringově škole života a sexu.
Ano, oba v ní hrají. To je velmi drsný program, velká síla. Muži si ho užívají, ale ženský z něj odcházejí. Ale úspěch má, v něm hraju s Mojdou a se Sandrou. No, a já točím program na televizi Barrandov a v něm hrajou všichni členové mého divadla. Pro scénky do pořadu přibírám hosty, teď budeme hrát scénku Odsouzení Jana Husa v Kostnici. tak tam bude hrát i Navrátil Zikmunda, Jana Husa bude hrát Přeučil, kardinálové budou moji lidi. Pracujete s tím, co máte rád.

Co plánujete dál v pořadu?
Právě druhý díl a bude velmi zajímavý. Přijde Tonda Gondolán, zazpívá Čekej a neplakej, Štědroň připomene hit Belinda, jsou tam samý šlágry. Já si tam zazpívám Blues o bolesti, Martha Olšová Gimi det ding s Markovičem, Harapes vystoupí s malou baletkou… Představí se i dva hudební komici z Bratislavy, snažím se to dělat pro lidi jak televize říká od třiceti výše.

Jak často váš pořad uvidíme?
Běžela jednička, teď točíme dvojku a do Vánoc by snad měl být ještě díl číslo tři.

Takže to bude spíš vzácná událost, než aby se objevoval na obrazovce pravidelně každý týden jako třeba pořady Aleše Cibulky…
Ne, televize Barrandov mi dala šanci, ten pořad je náročnej v tom, že je drahej. Čili je to téměř čtvrtletník. není to jako talk show, kde sedí jeden spíkr, dva vtipní hosti, všichni přijdou ve svém, dekorace je židle a jede se. Tohle je komponovaný program a ten stojí peníze.

A jak se mu zatím daří?
Bojujeme o sledovanost, první díl vidělo 280 tisíc lidí, to je velmi úspěšný na televizi Barrandov. A jsme vděční, že můžeme točit.

Ještě zpět k vašemu divadlu. Která herečka vám kdy dala nejvíc zabrat? Například finančně, nebo třeba v lásce?
U nás je pevná mzda, všichni herci mají stejně, ale není to demokracie. Já jsem totiž osvícený monarcha…U nás se totiž demokracie nepěstuje, proto taky naše divadlo funguje, na rozdíl od ostatní společnosti. Všichni mají stejnou gáži, všichni stejný povinnosti. Přečtěte si moji knihu Generace Beatles 1 aneb Rok stárnoucího rockera. Tam jmenuju všech tři sta lidí, kteří hráli v Dívčí válce za těch čtyřicet let. A měl jsem tam hvězdy: Vlastu hrála Bára Štěpánová, Jana Švandová, Uršula Kluková…