„Líbila se mi Cristin Claas, milá jemná dívka se zajímavým hlasem. Její pianista byl zábavný, usměvavý, v sólových jazzových vstupech fantastický," řekla Věra Magasaniková, která vyhrála lístky v soutěži Deníku.

Pohodář to umí rozbalit

„Kytarista Stephan byl milý, usměvavý pohodář, uměl to rozbalit. Triu dávám maximální počet bodů, uvítala bych i jeho celovečerní vystoupení," chválila zahajovací show divačka.

Po přestávce Roman Pokorný s velkou skupinou, kde byla trubka, saxofon, kytary, bicí, klávesy a u mikrofonu Gavin Skeggs. „Překvapil mě při zkoumání programu věk lídra. Myslela jsem si, že je mnohem starší. Nabídli blues i soul, skvělí muzikanti byli publikem vřele vítáni a potlesk zněl po každém sólu. Všichni hráli skvěle a doplňovali se, ze všech na scéně byla znát pozitivní energie, veselá nálada, pohoda," ohlédla se Věra Magasaniková.

Zlatý hřeb večera byla podle ní Mina Agossi a její kvartet. Začala sólovou písní bez doprovodu, poté představila spoluhráče, bubeníka, kytaristu a baskytaristu.

Bonfanti dokázal strhnout

„Mina krásně zpívala, rovněž její doprovod měl krásná sóla odměněná potleskem. Mina zpívala hlubokým hlasem, trylkovala, byla milá, usměvavá, zábavná, bezprostřední. Asi z ní byl překvapen i Ivan Dostál, když se na něj vrhla poté, co jí předal kytici," ráda vzpomíná divačka.

„Po závěrečné skladbě byla skupina vytleskána zpět a musela přidávat," dodává ještě.

V tomto kontextu byl pro některé diváky sobotní večer lehké zklamání. Ale to nemohlo platit u Marcuse Bonfantiho, bravurního bluesového kytaristy, který se svou kapelou dokázal strhnout. „Tento divoký chlapík byl jednoznačně to nejlepší, co sobota na festivalu nabídla," ohlédl se za devatenáctým ročníkem tradičního festivalu Tomáš Ondrášek, autor fotografií ze sobotního večera.

A že Vargas Blues band ve finále publikum nezklidnil, ale naopak hudbu bluesově přitvrdil? Hrál jak umí, jen měl smůlu, že hrál po Bonfantim. Ale tak už to chodí…