Hasič Petr Kvapil: Pomůžeme, ale člověk zůstává v nelehké situaci sám

Po čase jsem se rozhodl zkusit štěstí a studovat dále magisterský obor. HZS mi vyšlo vstříc a už mi zbývají jen státnice. Během studia jsem si našel přítelkyni, studuje psychologii. Hodně si spolu právě o psychologii povídáme. My, hasiči, zachraňujeme lidi, pomáháme jim fyzicky, ale jak jsou na tom uvnitř, co to prožité trauma udělá s jejich psychikou, to už neřešíme.

Zdroj: archiv Petra Kvapila

Můžeme poskytnout první psychickou pomoc, tedy pokud je na to čas. Můžeme si zavolat i psycholožku, jenže my jsme tu od toho, abychom zachraňovali fyzicky. Je pořád dost lidí, kteří to nepovažují za svou náplň práce a raději psychiku přenechají odborníkům. A to mi trošku vadí na té mé práci. My pomůžeme, ale člověk zůstává na tu nelehkou situaci sám. Vím, že to jinak nejde. Ideál se od praxe hodně liší asi v každé práci.

Zdroj: Deník/Martin Krch

Občas si potřebuju vyčistit hlavu od učení i od zážitků v práci. Proto mám rád sport. Nepreferuji žádný. Spíš se řídím časem a počasím. Někdy běhám, jindy jdu do posilovny, poslední dobou hodně jezdím na kole a s přítelkyní couráme po okolních kopcích. Dá se říct, že se z nás stávají turisté.

Zdroj: archiv Petra Kvapila

Taky rád čtu, hlavně literaturu faktu a historii. Ve škole mě dějepis nebavil, tak teď doháním mezery ve vzdělání. Taky rád poslouchám rozhlas, Radiožurnál, příběhy lidí a fakta z minulosti naší země. Naposledy mě zaujal rok 1968, teď 1939. Okupace. Je dobré znát minulost své vlasti a poučit se z ní. Samozřejmě čtu taky časopisy, třeba Respekt.

Zdroj: Deník/Martin Krch

Moje rodné město se mi moc líbí, neměnil bych. Trošku mi chybí větší kulturní vyžití, ale není problém si za ním do Prahy nebo Ústí zajet. Jinak se snažíme s přítelkyní žít zdravě a využíváme nabízených možností. Nakupujeme v bezobalovém krámku Meloun. Teta nám ušila speciální pytlíky na zeleninu a na pečivo, zbytečných plastů je kolem nás všude plno.

Zdroj: archiv Petra Kvapila