Předchozí
1 z 6
Další

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

Pokud jde o původní sny o mém budoucím povolání, o administrativě a managementu na univerzitě jsem tehdy neměla úplnou představu. Jsem ale dříč a mám motivaci, takže jsem se velmi rychle zorientovala. Navíc jsem měla bezvadného šéfa, rektora Zdeňka Havla. Byl nesmírně náročný, pracovitý a práci důsledně kontroloval. Tím byl pro mě nejlepší školou i příkladem.

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

Na práci tiskové mluvčí jsem se ale moc těšila. Předtím jsem pracovala jako redaktorka, měla jsem, a stále mám, pozitivní vztah k lidem „z branže“. Na této práci mě nejvíce baví kontakt s lidmi a ti na UJEP jsou skvělí. A pak je tu ta možnost pomáhat. Ze své pozice mohu být na různých místech univerzitě prospěšná.

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

Těší mě, že mohu vyvracet mýty o tom, jak se zde studuje, informovat o parádních věcech, které se zde rodí a pomáhají tomuto kraji, stejně jako o inteligentních a moudrých lidech, kteří dělají prospěšné výzkumy, hodnotné umění, báječně učí nebo jinak pozitivně inspirují druhé. Je to, celorepublikovým pohledem, trochu boj s větrnými mlýny, ale ty skutečně správné věci nikdy nebývají jednoduché.

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

Rozvoj UJEP a výstavbu areálu kampusu sleduji od začátku a musím říct, že v posledních letech skutečně „jedeme“. Původní plány, postavit kampus najednou jako jeden architektonický celek v řádu pár let, nebyly, bohužel, vládou podpořeny. Od roku 2006 mohu tedy krok po krůčku a rok za rokem sledovat vše, co s budováním univerzitního městečka souvisí. Je to obrovské množství ustavičné práce, v Ústí ale vzniká jedinečný a krásný prostor. Kampus je již nyní centrem nejen vědy a vzdělávání v kraji, ale také živým místem plným kulturních zážitků, konferencí, workshopů a příjemně kultivovaného prostředí.

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

V Ústí žiji dlouho a jako patriot ho považuji za „svoje“ město stejně jako hezké Dobětice, kde bydlím. Moje rodina žije rozprostřena po celé republice.

Jana KasaničováZdroj: archiv Jany Kasaničové

Pokud jde o volnočasové aktivity, těch je moc. Ta největší mě táhne do milovaného Nepálu a do Himálaje, kam cca po dvou letech s mužem vyrážíme do mystického Kathmandu a na trek k Everestu. Druhá největší mě táhne k báječnému sboru, Vokálnímu uskupení Panoptikum, kde již pár let zpívám a dělám „papíry“. Pořád jsem máma a taky už babička, takže je jasné, že syn i vnoučkové mají v mém životě svůj významný čas. S kamarádkami chodím na „benďas“ a v létě s manželem na pivo do Edenu. Pletu a háčkuji. Nejvíc volného času ale trávím s manželem Pavlem, plánujeme si a díkybohu také plníme naše sny… Pokud jde o budoucnost, bylo by mi ctí stále pracovat pro svoji alma mater.