Předchozí
1 z 4
Další

Tomáš BartákZdroj: Miroslav Vlach

Už jako kluk jsem se zajímal o přírodu, základ mi dali rodiče, bydleli jsme tenkrát ve Stadicích, maminka pocházela z Mirkova. Nikdy jsme neměli velkou zahradu, ale mě se už tenkrát líbily záhony plné květin a okrasných keřů. Chodil jsem do knihovny a listoval v odborných časopisech, hledal inspiraci pro své sny. Jako student jsem pomáhal na několika zahradách, byla to taková příjemná brigáda a první zkušenost. Tři roky jsem docházel do Kočkova k panu Plechačovi. Byl to velký sportovec, horolezec. Na zahradě mi dal takzvaně volnou ruku.

Tomáš BartákZdroj: Miroslav Vlach

Po ukončení školy jsem se dostal pracovně do Anglie, původní profesí jsem strojař. Stále jsem ale koketoval se zahradnickou problematikou. Před dvaceti roky jsme šli s kamarádem do rizika a založili malou společnost, která chtěla vylepšovat okolí rodinných domků. Líbily se nám názory a návrhy jedné holandské zahradní projektantky, tak jsme jí napsali. Odpověděla, přidala pár rad, souhlasila s převzetím názvu Zelené kolo. Po sedmi letech jsme se s kamarádem rozdělili, já zůstal v Koštově. Nikdy jsem se s tou paní osobně nesetkal, ale rád bych jí zase napsal. Hodně mě ovlivnila. Doufám, že najdu adresu.

Tomáš BartákZdroj: Miroslav Vlach

Nevedu si žádný deníček, ale projel jsem Evropu, několikrát jsem byl v Austrálii, kde jsem dokonce chtěl zůstat. Měl jsem všechna povolení, pracoval jsem u jednoho Čecha, který tam žije delší dobu. Hodně se mi stýskalo po rodině, jsem patriot, to rozhodlo. Viděl jsem toho skutečně dost. Každý má vlastní vkus, rozpočet, představy. Asi vás zklamu. Mou touhou je klid, samota, malá zahrada propojená s přírodou, spokojený zákazník a hrdý zaměstnanec.

Tomáš BartákZdroj: Miroslav Vlach

Podívejte se, pokud má někdo na nový dům, chce také hezkou zahradu. Před deseti roky všichni chtěli hlavně bazén, pergolu a bezúdržbovou zeleň. Dnes se vracejí do zahrad skleníky, záhony bylin, ovocné stromy, borůvkové keře. Hodně se mluví o užitkové vodě, výjimkou nejsou vlastní studny s vrtem hlubokým 25-50 m. Také jsem jich několik realizoval, nejhlubší měla 90 m. Mě osobně moc zajímala problematika proutkařů, viděl jsem jich několik, já věřím panu Havlovi, který mne nikdy nezklamal. Měli jsme zákazníka, který požadoval na zahradě vodopád, 100 m dlouhý potok, jezero, lesopark a část golfového hřiště. Vše v náročném svahu. Doba se změnila, lidé jsou náročnější. Tahákem jsou robotické sekačky, které se dají programovat. To je úžasná záležitost. Žádný odpad, spolehlivost, minimální údržba.