Předchozí
1 z 4
Další

Jolana VaverkováZdroj: Deník/Janni Vorlíček

Jak vznikl Čajůfest? Naše Čajovna u Vysmátý Žáby slavila desetiletí své existence. Tak jsme přemýšleli, jaký jí dát dárek a vymysleli jsme čajový festival. Koneckonců, festivalů o čaji a čajové osvěty zas tolik není a tak nám to přišlo jako stylové. Čaj máme rádi a je nám nejbližší. Pořádali jsme ho tenkrát ve Vrchlického sadech. No byla to katastrofa. Pršelo, lidi odříkali účast, museli jsme mlžit před návštěvníky. Přijeli jen čtyři z pozvaných čajoven. Ještě jsme to celé spáchali jen s měsíčním předstihem. Dnes se tomu sice směju, ale tehdy mi do smíchu nebylo.

Z Čajůfestu, Jolana Vaverková vyhlašuje Mistra ČajeZdroj: Deník/Janni Vorlíček

Od té doby je všechno jinak, díky zkušenostem. Díky podpoře ředitele Českého rozhlasu Sever Milana Knotka to můžeme pořádat na zahradě vily, kde sídlí. Vymysleli jsme model, kde po zaplacení vstupenky návštěvník dostane šálek a má dvanáct ochutnávek zdarma. Zároveň hlasuje, která čajovna dostane titul Mistr Čaje. Hlavní cenou bývala čajová keramika, ale vzhledem ke koronavirové krizi jsme rozhodli, že dáme tentokrát jako pomoc finanční obnos.

Jolana Vaverková a příprava čajového speciálu v Čajovně u Vysmátý žábyZdroj: Deník/Janni Vorlíček

Máme celorepublikovou i mezinárodní účast. Každým rokem přijde víc a víc lidí, průměr máme nějakých 650 až 700 návštěvníků. Letos, na sedmém Čajůfestu na konci srpna bude na programu jóga a relaxace, meditace, orientální tanečnice, workshopy, masáže, hraní na tibetské mísy, malování henou a jaguou, orientální kuchyně a další. Samozřejmě připravujeme i doprovodný kulturní program, třeba muziku, zahraje nám Šoulet, Jakub Čapka Sitar, Surbahar a další. Přibude hlídání dětí. Divadlo jim bude hrát pohádky.

Jolana Vaverková a příprava čajového speciálu na zahraděZdroj: Deník/Janni Vorlíček

Čajůfest má být hlavně o odpočinku od shonu, práce a systému. Proto jsme mimo jiné s kamarádkou čajovnu zakládali. Tehdy ještě na Střekově ve vile jejích rodičů. Dnes jsme také ve vile, stranou od Fóra. Kdysi jsem přemýšlela, jestli někam tam nepřesídlit. Jenže já chci, aby to bylo o pohodě, koníčku. Kdyby najednou byl kolem pultu shon a spousty zákazníků, změnilo by se to na byznys. To já nechci, protože bych si to přestala užívat a kde by potom byl ten původní ideál pohody a poznávání dalších a dalších druhů čaje? Všechno by to bylo pryč, propadlo se do šedi a průměru. Nebyla by to škoda?“ Janni Vorlíček