Předchozí
1 z 5
Další

Pavel LukáčPavel LukáčZdroj: Deník/Tomáš Prchal

Aquaponie spojuje chov ryb s pěstováním zeleniny. Ryby poskytují hnojivo rostlinám a rostliny čistí vodu rybám. Toto farmaření podle jeho zastánců mění pěstování potravin. „Jednoznačně jde o zkrácení celkového procesu pěstování zhruba o třetinu, protože při konvenčním zemědělství potřebuje například salát zhruba 60 dní na sklizeň, u aquaponie je to asi 40 dní. Recirkulační systém, který snižuje závislost na půdě a dodávání živin, funguje v symbióze ryb, bakterií a zeleniny. Ryby slouží jako dárci živného roztoku v podobě exkrementů pro růst zeleniny a zelenina jako filtrační médium pro vodu. Dalším přínosem je ulehčení práce při produkci zeleniny,“ vysvětluje Pavel s tím, že majitel takového zařízení tedy nemusí okopávat, zalévat a řešit plevel stejně jako nepotřebuje žádnou chemickou ochranu proti škůdcům. Systém je vybaven automatickým monitorováním a potřebuje pouze obsluhu a zahradníka.

Pavel LukáčPavel LukáčZdroj: Deník/Tomáš Prchal

Oproti běžně kupované zelenině je kvalita takto pěstovaných produktů nesrovnatelně lepší. I proto chce Pavel navázat kontakt s ústeckou univerzitou J. E. Purkyně a zkoumat tyto detaily. Navázal také spolupráci s teplickou zahradnickou školou. Cena vypěstované zeleniny či ovoce je v podstatě stejná, možná o pár korun vyšší. Na aquaponické farmě se dá pěstovat salát, bazalka, máta, okurky, rajčata, špenát či jahody.

Pavel LukáčPavel LukáčZdroj: Deník/Tomáš Prchal

Jako otázku na tělo označuje Pavel dotaz, kolik prostředků musí zájemce o tuto metodu vložit do budování projektu. „Je to hrozně individuální. Tento systém lze, pokud jste šikovný, postavit pro svou potřebu a rodinné příslušníky za 30 tisíc korun. Pokud jde ale o stavbu komerčního projektu s celoroční produkcí, jde o investici milion korun a více.“ 

Pavel LukáčPavel LukáčZdroj: Deník/Tomáš Prchal

Když o aquaponii začal přemýšlet, kladl si otázku, jak ulehčit práci při pěstování mamince, která je zahradnice. „Posledních pár let jsem byl v zahraničí, kde jsem zjistil, že to, co ona provozuje, není moc udržitelné, produktivní, a hlavně je to fyzicky náročné. Prvním nápadem byla hydroponie, ale ta mi nepřišla ideální, protože je to v podstatě chemicky vypěstovaná rostlina. Tak jsem hledal alternativy, až jsem objevil aquaponii. Ta byla používána již například Aztéky, Japonci a jinými národy k pěstování rostlin,“ říká Pavel.

Pavel LukáčPavel LukáčZdroj: Deník/Tomáš Prchal

Jeho projekt aquaponické farmy v Oseku u Teplic zvítězil v regionálním kole programu na podporu začínajících podnikatelů. „Bylo to hrozně povzbuzující, protože jsem měl obavy z investice a byl jsem v podstatě dost nejistý. Teď už to ale beru jako svou budoucí práci, protože jsem ještě stále zaměstnaný. Do budoucna plánuji nabídnout i několik pracovních míst.“