V Ústí je pořád, co měnit k lepšímu, říká ředitel sálu Hraničář

Před sedmi lety Aleš Loziak s přáteli oživil Veřejný sál Hraničář. Dnes jako jeho ředitel přispívá k rozvoji kultury ve městě a společně s dalšími se snaží zdejší uhelný kraj přeměnit v centrum kreativity.

Do Ústí se přestěhoval z Karlových Varů. Následoval svoji tehdejší přítelkyni, dnes manželku, která zde začala studovat. Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně pak absolvoval také. Dnes zde vyučuje a dokončuje doktorské studium. „Jsou dva typy studentů. Jedni z Ústí okamžitě po studiích prchají pryč. Druhá část městu totálně propadne. Je zajímavé, že většinou nedokáží říct, co je důvodem,“ popisuje Aleš Loziak. On sám patří mezi ty druhé.

Ústecká švadlena Renata Pacinová: Nejtěžší na ušití jsou pánská saka

Jak říká, město ho pohltilo. I on měl ale období, kdy jako rodina řešili, zda se neodstěhovat pryč. „Když se nám v roce 2011 narodila dcera, změnil se mi úhel pohledu úplně na všechno,“ vzpomíná. „Najednou zjistíte, že tu není kam jít. Všímáte si běžných problémů města. Ta nabídka pro rodiny tu není.“I to se snaží napravit.

A proč se tedy rozhodli zůstat? „Můžeme přispět k pozitivní změně, protože tady je, co měnit. To nás zde drží a naplňuje nás to,“ vysvětluje. Nyní, po více než 15 letech od doby, kdy do Ústí poprvé přišel, se tu cítí doma. A to i díky lidem, se kterými se snaží život v Ústí zlepšovat.

Společně s přáteli z univerzity zachránili v roce 2014 zavřené kino Hraničář. Budova s bohatou kulturní historií, která v roce 2023 oslaví 100 let od svého otevření, zela tou dobou již čtyři roky prázdnotou. Ústí se tenkrát potýkalo s divadelní krizí kvůli zavření Činoherního studia, jediné místní divadelní scény. Vznikla proto myšlenka přesunout divadlo do prostor bývalého Hraničáře.

Ústecký básník Márty plány nespřádá. Přijímá, co přichází a vítá inspiraci

Nakonec se podařilo zachránit oba kulturní stánky. Činoherní studio se vrátilo na Střekov. A z bývalého kina se stal Veřejný sál Hraničář. Dnes zde najdete galerii, kavárnu, kino i prostor pro divadlo a další kulturní akce. Stejnojmenný spolek v čele s Alešem Loziakem zde připravuje akce pro děti i dospělé. Zaměřují se na současné umění, nové technologie i ekologii a veřejný prostor.

Vedle své umělecké činnosti a práce pro univerzitu se z něj stal také kulturní manažer. Vše, co dělá, ho navíc nesmírně baví. „Já jsem velice vděčný životu, který mi dal možnost pozitivně měnit prostředí, ve kterém žiji,“ přiznává.

Kreativní Ústecko

Do budoucna by se měl navíc Hraničář stát centrem kreativní sítě v rámci Ústeckého kraje. Ta má podporovat místní lidi, kteří v kulturně kreativním odvětví působí. Nápad se zrodil zhruba před rokem a půl, kdy se spojili lidé z nezisku, soukromé a státní sféry a začali hledat způsoby, jak zdejší kreativce podpořit.

A tak vznikl projekt kreativních spotů. V různých městech po celém Ústecku by měla do budoucna vzniknout centra, která se budou zaměřovat na různé tvořivé obory. Ať už jde o herní průmysl, řemeslnou činnosti či výtvarné umění. Všechny budou spolupracovat, každé zároveň pokryje jinou oblast. Zatím je jich v plánu zhruba dvanáct.

Skupina nadšenců, jíž je Aleš Loziak nedílnou součástí, momentálně sbírá informace o kreativcích z celého kraje. Finance na projekt chtějí získat z evropských dotací. Cílem projektu je totiž skrze podporu kreativity pomoci přeměně uhelného severozápadu. Ústecko je jedním z krajů, které čekají velké změny s ohledem na odklon od uhlí a přeměnu průmyslu. A právě kreativní oblast nabídne podle Aleše Loziaka a dalších celou řadu pracovních míst a zabrání odlivu mladých vzdělaných lidí z kraje.

Václava Marková
Centrum pro dopravu a energetiku