Už od dětství jsem neuměla vydržet u něčeho déle než rok. Podle své rodiny jsem jako dítě měla talent na vzdorování a tvůrčí činnosti. Abych si u tvorby nezničila záda, kreativitu jsem střídala s vášní ke sportu. Obojí mi vydrželo dodnes. Po vystudování oboru Reprodukční grafik pro média na Střední škole mediální grafiky a polygrafie v Rumburku a praxi, která mě odradila od práce v reklamní agentuře, jsem zkusila štěstí u přijímacích zkoušek na vysokou školu v Liberci. A tak jsem začala studovat bakalářský obor Návrhářství, se specializací na textilní technologie a vzorování na Technické univerzitě.
TULka mi rozšířila obzory v textilním odvětví a naučila mě mít pevnou vůli, bez které nedosáhneš svého cíle. Po zdárném studiu jsem se odstěhovala za prací do Prahy a nastoupila jako technolog kvality materiálů do společnosti, která patří mezi rozhodující firmy na českém trhu v oblasti sportovního a outdoorového oblečení, doplňků a obuvi. Zní to jako "dream job" pro člověka vystudovaného v textilním oboru, ale... psal se začátek roku 2020 a s příchodem očekávaného jara přišlo i nečekaně dlouhé období pandemie. První, druhá, ani třetí vlna covidu mě nesmetla, místo toho mě převálcovala vlna transformační.
Začala jsem psát. A dost. Z psaní na papír jsem přešla na psaní v počítači a také si vyzkoušela číst své vlastní texty před desítkami lidí. Tato pro mě znovu objevená činnost probudila něco, co bylo hluboce pohřbeno. Teď ale vážně. Praha mi dala jiný úhel pohledu na svět, který jsem s radostí přijala a přivezla zpět do města, ve kterém buď prší, nebo jdeš do kopce. Do mé oblíbené liberecké kotliny.
Spojila jsem kreativitu, psaní a organizační schopnosti a postupnými krůčky začala hledat práci, která mě bude naplňovat a bavit. Splnilo se a od února 2022 mám v Deníku na starost správu sociálních sítí pro severní a východní Čechy. Tu a tam napíšu i nějaký článek. Své sportovní nadšení uplatňuji v srdci Jizerských hor a k tomu všemu jsem začala dálkově studovat humanitní obor. Těší mě příval nových vědomostí a zkušeností.
Ve svém volném čase se věnuji rodině, svým blízkým a především sama sobě. Baví mě kresba, malba, fotografování a následná úprava v grafických programech. Pokud se nikdo nedívá a nemůže mě slyšet, ráda si zazpívám klasické české hitovky a táborové písně v doprovodu na ukulele. Nejraději odpočívám u knih současných zahraničních autorů, jako je Paula Hawkins, Diana Gabaldon a Andrzej Sapkowski, ale nepohrdnu ani českými autory. Nejvíce spokojená se cítím někde v horách, s krosnou na zádech a čutorou v ruce.