Veden selským rozumem odpovídám. Pro obyčejné lidi v podstatě nic pozitivního. Okamžitě bychom pod vedením politických šetřílků vykročili k vytvoření dluhu nového.

I letos si budeme půjčovat plus minus 160 miliard korun a pokud bych od této částky odečetl 80 miliard, které bychom nemuseli vynaložit na splácení úroků vlastenecky zaplaceného dluhu, tak by se státní sekera stejně zasekla do hloubky 80 miliard korun a možná ještě víc, neboť bychom se vydali z peněz, které lze utratit za nákup nábytku, oblečení, aut a kdo ví jakých „nesmyslů“, které vytvářejí spotřebu, jež je pro ekonomiku stejně výživná, jako kravské exkrementy pro ornou půdu.

V duchu historických zkušeností je nutné zmínit další důležitou věc. Nulový státní dluh by mohl u politických dinosaurů, kteří jsou stále u moci, vyvolat chuť zopakovat si transformační legislativní rozkrádačku z počátku devadesátých roků minulého století.

Možná si někdo říká, co tímto laickým rozborem hypotetické události chci vlastně říct. Jenom to, že o nulový dluh nikdo z mocných vlastně nestojí. Kdyby ano, tak by nemohl vzniknout. Vždyť ti, co ho dnes verbálně snižují, ale fakticky ho stále zvyšují, mu byli aktivně nablízku po celou dobu jeho růstu.

Politicky korektní pravdu měl expředseda ČSSD J.Paroubek, když konstatoval, že se státní dluh nesplácí. Zhruba dvacet roků se skutečně splácí pouze úroky. Nehledě na to, že lepší strašák na kmány, aby platili za pány, se jen tak nenajde. Nevěříte?

Evropské daňové poplatníky, jak jsem se dozvěděl z odborného tisku, stála léčba ekonomické krize, kterou nezpůsobily sociální výdaje, ale nenajedené privátní finanční subjekty, 100 BILIONŮ KORUN! Přesto mnoho mých spoluobčanů, včetně místopředsedy TOP 09 a pravděpodobného ministra sociálních věcí J. Drábka vystrašeně věří, že největší hrozbou státního rozpočtu jsou sociální výdaje.

František Štván