POZNÁMKA Vladimíra Mayera: Převlékání Kabátů

Na živo jsme na ně chodili na nejstarší rockový festival Čtverec v Dolní Poustevně.

Když jsme si se spolužáky založili o rok později kapelu, měli jsme následně v repertoáru dvě „kopírky“ právě od Kabátů. Na jeden koncert v ušmudlané hospodě v Mikulášovicích ve Šluknovském výběžku se přišel podívat i kytarista Kabátů Tomáš Krulich.

Měl totiž v Mikulášovicích babičku a přijel za ní na víkend. A víte, co se stalo? Když jsme dohráli pecku „Dávám ti jeden den“, přišel se zeptat, jestli si ji s námi může zahrát. My byli v sedmém nebi a fanoušci šíleli. Pěkný mejdan.

Jenže od té doby uběhlo už hodně času a dnes je z Kabátů fenomén. Jak mi říkal jeden známý: „Kabáti ze severu to natřeli pražským kapelám, kam se na ně všichni hrabou.“ Naposledy to dokázali na úterním megakoncertu v Ústí, kam jsem zavítal i já.

Nové písničky jsem si s nimi nezazpíval, protože neznám texty. Přeci jen dnes jedu více na vlně pánů Svěráka a Uhlíře: třeba „Maminko, tatínku, posílám vám vzpomínku…“ bych vystřihnul hned a celou. Přesto to byl skvělý zážitek a nádherná atmosféra.

Možná se ptáte: „A co vaše kapela dnes?“

V sobotu 16. dubna budou Toxic People hrát skoro na stejném místě jako Kabáti – v Irské restauraci na ústeckém zimním stadionu :–) Tentokrát si zahrajeme před skupinou Matěje Rupperta a Romana Holého Neruda. Stavte se…