Nehledě na napjatou situaci, která podle slov Jakuba Modese, vedoucího azylového domu Samaritán na Klíši, na jeho pracovišti panuje. Mají tu pět lidí v izolaci, dalších deset v karanténě.

Být zavřený doma není jednoduché, co potom s dalšími patnácti lidmi často velmi složitých, problematických povah, kteří leckdy velmi těžce vyjdou sami se sebou, natož s ostatními. Ještě za situace, kdy kolem nich chodí někdo oblečen do ochranného obleku, což jen musí zákonitě prohlubovat pocit odříznutí od ostatního světa, který bezdomovci musí mít normálně, natož teď.

Bezdomovci, ilustrační foto.
Bezdomovci utekli z karantény. Azylový dům na Klíši ovládla ponorková nemoc

Co s tím? Nejspíš by bylo potřeba policejního dohledu kvůli útěkům, ale jenom „bachař“ stačit nebude. Lidé v Samaritánu potřebují především zkušeného psychologa, který by dokázal nejen obrousit hrany. Měl by bezdomovcům především umět vysvětlit, proč je třeba karanténu či izolaci udržet a jaké pro ně bude mít následky, když utečou.