Když na to přišla řeč v pondělí v redakci, kolega Petr Sochůrek si vzpomněl na svůj zážitek s „Mumulandem".
„Bylo to ještě v čase, kdy se supermarket u nás jmenoval Hypernova. Tehdy tam měli stojany na poslech muziky a jednou jsme u něj nevěřili vlastním očím i uším. Stála tam malá cikánka, na uších sluchátka a v nich Mumuland. Zpívala si ho na celý krám, rozhazovala rukama, to byl tedy zážitek," předvedl Petr tanec snědé slečny. I v jeho podání to byla show, pro představu ideální.
Ale zpět k plesu. Rád zde slíbím: „Už se nebudu Mumulandu smát, ani o něm jinak ošklivě psát!"
Ten song se mi totiž za můj názor pomstil „nejlépe, jak uměl". Duní mi hlavou dodnes. Pomóóóc!
