Logicky se nabízí rok 1620 a stav církevního vlastnictví za vlády Fridricha Falckého. Po bitvě na Bílé Hoře zkonfiskovala církev římská obrovský majetek vypovězených nekatolíků. Komu by měl být vrácen?
Restituci nelze aplikovat ani na někdejší klášterní vlastnictví, protože se nejednalo o církevní, ale o řádové majetky. A když některé řády samy zanikaly, rozplynuly se nemovitosti v majetku obcí a ty na nich hospodařily.
Odkud tedy brát základ pro stanovení restitucí? Od nacistické okupace jistě. Od nástupu komunistů také, pokud bude vše doloženo; člověku na tom vadí jen to, že křesťanská strana měla v jejich vládě ministra.
Návrh zákona o církevních restitucích se chystal dlouho a jaksi rozpačitě a s nevalným výsledkem. K jeho přípravě by bylo třeba odborné komise z řad historiků, ekonomů a právních expertů. Vznikl pouze medový koláček k zacpání úst reformované církve posbírají drobečky. Je to zmetek jako koneckonců všechno, co vzešlo od tohoto vládního panoptika, z kterého už odešlo nebo muselo odejít osm exponátů.
Ladislav Muška, spisovatel
