Že ten šíf si název Loď komediantů zaslouží, o tom nás její pasažéři přesvědčují od začátku plavby, je to jedna nechutná fraška za druhou. Bohužel ji nehrají jen pro sebe, to by se jakž takž sneslo. Publikum, to jest občanstvo, nemá z jejich hry nejmenší potěšení, naopak. Přitom za svou hru si ten ansámbl nechává zatraceně dobře platit životní úrovní, všeobecnou mizérií a bordelem. A kormidelník či principál místo, aby se postavil čelem k problémům země a jejích obyvatel, stará se o Makedonii.
Je slabá útěcha, že do téhle Lodě komediantů teče a podpalubí začíná být plné vody (nebo spíše špíny?) a celá tahle bárka (nikoliv jen Bárta) jde nezadržitelně ke dnu, jenom to trvá příliš dlouho.
A kdo proboha bude vracet tuhle zemi k tomu, aby byla zemí pro lidi a ne pouze pro ty, kdo jsou svázáni patologickými vztahy s tímhle tyjátrem?
Ladislav Muška, ústecký spisovatel
