A máme to tady znovu. Zase. Opět. Přes čtyři stovky nakažených v Ústeckém kraji každý den, nemocnice se rychle plní, přístroje na jednotkách intenzivní péče běží naplno, otevírají se další a další covidária. Další atak koronaviru přichází.
A to i přesto, že už několik krutých vln máme za sebou. Proč se nepoučíme? Připomeňme si to. Přes 130 tisíc nakažených v regionu od začátku pandemie, obrovské ekonomické ztráty, hlavně ale téměř 2700 lidí, kteří zemřeli s covidem. Jako kdyby vymřely třeba Vejprty…
Přesto nejsme schopní poslouchat odborníky. Stejně jako se před každým hokejovým šampionátem stává z každého Čecha zkušenostmi ošlehaný trenér národního týmu, tak se během pandemie koronaviru z téměř každého stal epidemiolog, hygienik, lékař.
Každý tomu rozumí, a tak tu stále v regionu máme zhruba 40 tisíc lidí nad 60 let, kteří si nepřišli pro vakcínu proti koronaviru, téměř 20 % seniorů v kraji nemá vakcínu. Ani mezi všemi dospělými to není o mnoho lepší, očkování nemá přes 200 tisíc lidí. A tak stále často nedodržujeme nařízené karantény, netestujeme se. A tak každou chvíli vidíme, jak nenosit respirátor tam, kde by se mělo, je už úplně normální.
Proč neposloucháme odborníky? Když budete mít doma problémy s vodou, zavoláte instalatéra. Když s elektřinou, tak elektrikáře, postavit dům pomůže zedník. Nic jiného vás ani nenapadne. Proč to neplatí i tady? Proč skvělé odborníky, jejichž tvrzení jsou podložená daty, neposloucháme? Epidemiologové, hygienici, ti všichni dlouho studovali, zabývají se epidemiemi celý život, proč jim často nevěříme, když říkají: Očkování funguje! Izolace brzdí epidemii. Respirátory pomáhají!
Asi si prostě každý musí projít tím, čím v dětství. Pamatujete? Nesahej na to, pálí to… A stejně jste si sáhli. Asi to platí i v případě covidu. Každý se musí spálit sám nebo prožít trápení někoho blízkého. Bohužel, v případě koronaviru to nejen pálí, ale také zabíjí…
