Ústecký magistrát provozuje 163 kamer. Pyšní se vůbec nejrozsáhlejším dohledovým systémem v Ústeckém kraji. Od metropole severních Čech by ostatně nikdo ani nic jiného nečekal. V této souvislosti člověku zákonitě musí přijít na mysl Orwellova dystopie 1984, kde vševidoucí oko Velkého Bratra příslušníky vládnoucí strany Angsocu dokonale zbavilo jakékoliv známky soukromí.

Není divu. Vzhledem k tomu množství by pachatel musel být Napoleonem zločinu, aby si jeden každý kamerový bod zapamatoval. Ještě by potřeboval konfidenta v operačním středisku městské policie, aby získal přehled o pohybu těch zbývajících dvanácti mobilních kamer nasazovaných, kde je to zrovna potřeba.

Příznivců kamer je ovšem většina. Ostatně, jejich přínosy jsou nezpochybnitelné. Jen menšina je odmítá. Nejen pro nebezpečí, jaké by jednou mohly představovat, ale třeba i pro jejich nákladnost. Vždyť letos na provoz systému mají strážníci vyčleněno kolem 6,7 milionu korun a to město počítá s podstatným rozšířením.

Janni VorlíčekZdroj: Deník/Karel PechTady je zakopaný pes. Jak se tak dobrovolně zbavujeme svého soukromí za pomoci mobilních telefonů a sociálních sítí, přijdou nám jednou kamery zčista jasna namířené do oken bytů a domů připadat jako naprostá prkotina. Bůhví, jestli si vůbec počátku státního šmírování všimneme, když kamery neustále přibývají jak houby po dešti. Přesto, že počet trestných činů v ústeckém okrese vlastně dle vyjádření policejního ředitele Vladimíra Danyluka a dat Českého statistického úřadu loni oproti roku 2017 klesl z 3060 na 2619.

Jenom blázen by strkal hlavu dobrovolně do oprátky. Jenže my to děláme a pomaličku tím otvíráme cestu k dalšímu diktátu. Ne tomu otevřenému, jak ho známe z 20. století. Temné síly se z neúspěchu umí poučit mnohem lépe, než síly světla. Dnes svou tvář i úmysly dobře skrývají. Než si vůbec stihneme uvědomit, že máme něco shnilého ve státě Českém, bude už pozdě.

Jistě, svobodomyslné Ústečany rozhodně nelze srovnávat s obyvateli Severní Koreje, kde jsou „ideopolicie“, podvojné myšlení a tuhá diktatura denní realitou. Zatím si ještě uvědomujeme, že kamery jsou jako oheň. Dobrý sluha, ale špatný pán.

Výmluvně to naznačuje způsob, jakým o nich čas od času napůl žertem mluvíme: jako o Velkém Bratru. Nehledě na to, že Georg Orwell a mocní jeho románového světa by si mohli o takových nástrojích, jaké dnes můžeme k ovládání mas použít, nechat jenom zdát.

Nové technologie v moderní společnosti samozřejmě mají své místo. Ale právě v tomto ohledu platí dvojnásob, že všeho moc škodí.