Naprosto zbytečná debata se rozproudila okolo nové výstavy ústeckého muzea. To společně se zubrnickými muzejníky do Brněnské ulice, přímo na silnici, rozložilo náhrobní kameny německých hrobů, zachráněných ze skládky, kam je nechala navézt komunistická správa. Výstava Hřbitov na ulici ovšem vyvolala kontroverze v tom smyslu, že místo, aby poukázala na stav německých hrobů a hřbitovů, ruší klid a pietu mrtvých. Zjednodušeně řečeno.

Klid mrtvých ovšem narušili dávno ti, kdo německé hřbitovy systematicky likvidovali a náhrobní kameny prodávali jako stavební materiál. Muzejníci chtěli právě na tuto kapitolu našich dějin poukázat. Ostatně, nevystavují na ulici rakve s mrtvými těly, ale pouze těžce poničené náhrobní kameny, aby ukázali, co se u nás dělo. Je na tom něco šokujícího? Není.

Pokud ano, nejenže by potom archeologové nemohli zkoumat pohřebiště kultur z doby bronzové, ale ani ze středověku a raného novověku. Což normálně dělají a nikomu to divné nepřijde. Ostatně, vystavené kosterní zbytky třeba germánského válečníka, staré cirka osmnáct stovek let, nikoho nepobuřují, ani archeologické výzkumy starých křesťanských hřbitovů. Jinými slovy, diskuse o nevhodnosti výstavy nejsou ničím jiným, než pokrytectvím a zbytečnou bouří ve sklenici vody.