Divoká prasata v posledních letech ztratila velkou porci své plachosti. Prostě si na člověka zvykla, zjistila, že je relativně bezpečné ho ignorovat, ba naopak, že je zdrojem slušného množství potravy. Některá prasata jsou dokonce natolik inteligentní, že pochopila, jak málo stačí na jeho zahnání i se psími mazlíčky.

Prostě stačí zafunět, udělat „bububu“ a hnát ho před sebou až domů. Třeba taková bachyně Maruna ze Střížovického vrchu v tomto směru podle místních lidí dosáhla dokonalosti.

Žádná opatření, ani odchytové klece, či občasné odstřely nepomáhají. Kanci prostě budou řádit v okrajových čtvrtích města a na sídlištích tak dlouho, dokud město nepřijme systémová opatření.

Nejen nastražování klecí, nebo občasný jejich odstřel, ale opravdu komplex na sebe navzájem navazujících opatření. Počínaje vysekáním přerostlých keřů městské zeleně, přes časté uklízení kolem popelnic a přísné potlačování hloupého zvyku odhazovat zbytky jídel na ulici, po plašení divočáků a jejich odhánění technickými prostředky.

Právě tady platí víc než kdy jindy, že polovičatosti problém nevyřeší, jen nás zabřednou do trablů ještě hlouběji.