Musela to být sláva, když v sedmnáctém století ústečtí měšťané otvírali kapli Panny Marie na Mariánské skále. Už tam není, dávno padla. Sláva to ale nejspíš byla taková, jako když město roku 2007 věnovalo vítězi soutěže Patricku Lubsovi z Heidelbergu, se kterým spolupracoval ústecký rodák a uznávaný sochař Klaus Horstmann-Czech, nějakých třicet tisíc.

I tu byste tam marně hledali, padla hned poté, co návrh vedení města předalo katolické farnosti. Zapomínajíc, že pozemek i kaple nikdy církvi nepatřily. Byly městské už před staletími.

Nyní se ta myšlenka vynořila znovu. Spolu s vítězným návrhem do participativního rozpočtu před dvěma lety na stavbu Mariánské vyhlídky. Koneckonců, proč neudělat z "Mariánky" skutečné poutní místo, které by poskytovalo potěchu lidem věřícím i ateistům. Pro jedny by tu byla kaple a podél pěšiny nahoru nová křížová cesta s významem duchovním. Pro druhé moderní umění kumštýřů, kteří by kapli vystavenou dle vítězného návrhu doplnili zastaveními oné křížové cesty. Ve vyhlídce samotné by pak klidně mohla být galerie pro všechny, kdo by tu chtěli vystavovat.

Že to bude něco stát? Zrovna takové projekty EU ráda dotuje. Kdyby ne, nic se neděje. V Ústí už se prošustrovalo takových peněz, že se tu pár milionů navíc klidně ztratí.