Společnost ovšem argumentuje, že malby a takzvané stěrky představují asi deset procent celkové ceny, a tak prý coby kompenzaci nabídla slevu. Je ovšem logické, že za zmetek se nikomu platit nechce. Ústí nezaplatilo za zhruba třímilionovou zakázku ani korunu. To se ovšem firmě nelíbí. Ostatní práce jsou podle ní v pořádku a bylo by prý slušné zaplatit alespoň za část zakázky. Spolu se slevou a opravami po reklamaci mohlo být všechno v pořádku, myslí si její jednatel Jan Slavík. Takže chce jít k soudu.

Pravda bude nejspíš někde uprostřed. Firma měla práce provést dobře hned napoprvé. Je ovšem fakt, že některé okolnosti nelze předvídat. Potom by měla chybu náležitě zdůvodnit, napravit, ale i dostat šanci to učinit. Koneckonců, svá práva má jak zákazník, tak poskytovatel služby.

Město mělo nejprve práce reklamovat a teprve potom odstupovat od smlouvy. Třeba by pak obě strany sporu nemusely zbytečně zatěžovat už tak dost zaměstnaný soud.

Prostě tu (a na obou stranách) platí ono české přísloví o dvojím měření a jednom řezání. Dokonale a beze zbytku.