Koupaliště v Brné, poměrně rozsáhlý komplex s vlastním termálním pramenem, otevřel na Svátek práce. Dlouhá léta patřil k oblíbeným místům, kam si chodily zaplavat celé generace Ústečanů. Bohužel, loni nabral na špatné pověsti. K jeho celosvětové ostudě v době sociálních sítí přispěli ti, kdo místo na záchod chodili vykonávat potřebu do bazénu s tobogánem. Rozezlení vodymilovní návštěvníci museli pětkrát odejít za jinými radostmi. Kdo by taky chtěl platit za možnost se rochnit ve vodě společně s páchnoucími exkrementy. Napravení problému stálo desítky tisíc a pětkrát dva dny na výměnu vody.

Janni VorlíčekZdroj: Deník/Karel Pech

Co hůř, některé návštěvnice si protrpěly obtěžování partou výrostků. Jako patnáctiletá Patricie a její kamarádka. Zčistajasna je obklopila jedna taková partička a začala je osahávat i pod plavkami. Úplně nejhorší na tom je, že dívky se vyděšeně obrátily o pomoc na plavčíka a ten raději dělal, že nic nevidí. Když konečně utekly, bály se svěřit rodičům a trvalo několik měsíců, než prozradily, že něco tak odporného zažily. Styděly se a měly strach, obviňovaly se, že to celé vyprovokovaly. Podle policejního psychologa Josefa Kováříka je to běžná reakce obětí násilí se sexuálním podtextem.

Je tu ovšem i další rozměr problému. Když celá věc praskla, bylo už pozdě chodit na policii a pátrat po vinících. Nic tak zlu neprospívá, jako když dobří lidé nic nedělají. Povedený spolek raubířů kvůli tomu nabyl dojmu, že si může beztrestně dovolit všechno a nic se jim za to nestane. To, že všichni byli Romové, při tom nehraje roli. Jako prevít se umí chovat kde kdo, bez ohledu na barvu kůže. Kdo ví, kolik žen a dívek si bude muset kvůli liknavosti personálu protrpět stejnou nepříjemnou zkušenost a kdo ví, zda je třeba jednoho krásného dne neznásilní. Jen proto, že jeden zbabělec nedělal, zač byl placen.

Nic tak nepokazí náladu, jako nepříjemnost během chvil, kdy chcete vypnout a odpočívat. Prostě se bavit. Může to tak být bez excesů i další desítky let. Stačí, aby návštěvníci chodili „s pískem“ na toaletu a personál koupaliště se postaral o bezpečnost a hygienu. Aby prostě ve správnou chvíli udělal, co bude potřeba. Ostatně, není na to sám, do areálu docházejí strážníci i policisté a v čase největších návalů jim vypomůže i mobilní kamera. Na městu, jemuž koupaliště patří, potažmo městských službách, jež ho provozují, je, aby k tomu personál přinutily, nebo, když to nepůjde, ho prostě vyměnily.