Neudělat nic, tedy nechat vyřešení občanské a národnostní nejednoty jen na Ukrajincích samotných a na současném mocenském vedení Ukrajiny, jehož zvolení je legitimní asi jako já jsem černovlasý, tekla by krev. Syn by otce nenáviděl, bratr by bratru škodil. A pokud začne téct krev, pak je to jen krůček ke kruté občanské válce.

Pokud by k ní došlo, co by požadoval po EU, USA a Rusku její vítěz? „Jen" to, aby jeho silové vítězství svět politicky uznal. A svět by, tak jak už mnohokrát učinil, čímž by krveprolití z řad vítězů i poražených politicky a diplomaticky legitimizoval. Proto nechápu, proč údajně mírumilovný svět odmítá referendum na Krymu, které je „jen" pokojnou náhražkou občanské války a akceptovatelným ekvivalentem našeho sametového rozchodu s bratry Slováky. Který, kudy chodíme, předkládáme světu jako vzor pozitivního řešení geopolitických neshod. Když jsem napsal za a) musím napsat i za b).

Po dohodě Janukovyče (šibal, jenž byl legitimně zvolen, ale mým šálkem rozhodně není) se zástupci opozice (Kličko a spol) a zástupci zemí EU, že budou okamžitě omezeny pravomoci prezidenta a vypsány na prosinec předčasné volby, se nabízelo ideální řešení, neboť by o svém osudu demokratickou cestou pod dohledem světa rozhodli Ukrajinci. Netrpělivá část Majdanu, která zřejmě měla strach, že by se po svobodných volbách k moci nedostala, to odmítla. Nejsem fanatický přívrženec Ruska, ale jsem fanatický nepřítel války. Skutečnost, že se EU a USA mračí, mi nemůže zabránit vyslovit občanský názor, že Rusko zvolilo správné řešení, které je následkem nedodržení výše zmíněné dohody, ne její příčinou!

František Štván