Poprvé od roku 1989 dorazila válka na dohled našich domovů. Do našich obývacích pokojů. Útok na Ukrajinu čekal málokdo. Znovu se zvedla nebývalá vlna solidarity, lidé posílají peníze i materiální pomoc. Málokdo dokáže sledovat exodus ukrajinských maminek s dětmi jen tak, bez pohnutí. Většina si také uvědomuje, že jenom materiální pomoc nemusí stačit.

Navzdory klasicky ruskému chaosu na začátku invaze lze očekávat, že Putin, stejně jako kdysi Stalin, odněkud vytáhne „Sibiřany“ a začne válčit, tentokrát pořádně a s důrazem na ono ruské „nas mnógo“.

Jenže i v této atmosféře se neustále odněkud objevují sympatizanti s Putinovým režimem, což jsou docela obyčejní kolaboranti a zrádci. Je až k neuvěření s jak nezmarným fanatismem obhajují zločinný útok Ruska na suverénní stát - Ukrajinu. Dokonce i na ústeckých stránkách sociální sítě Facebook se čas od času nějaký ten „kremlobot“ vynoří.

Jak s nimi jednat? Jednoduše. Nedávejme jim prostor k argumentaci a tedy i pro šíření kremelské propagandy. Nebavte se s nimi a důrazně je požádejte, aby odešli. Ona k tomu vlastně postačí jen tři slova, vyňatá z věty, která obletěla svět: „(Ruská válečná lodi,) jdi do prd..!“