Tak nevím, asi jsem staromódní, nebo jsem nepochopil dobu. Všechno je jinak! Kamarád asi přeslechl před lety slova oddávajícího, když zaznělo slavnostně vyzdobenou síní „dokud vás smrt nerozdělí.“ Jeho dvě bývalé manželky kvetou v jiné zahrádce, každé posílá soudem určené výživné na syna, prý se rozešli po vzájemné dohodě.

Své pověstné „ANO„ potřetí nabídl krasavici z Moravy. Když jsem je potkal v létě na jedné sportovní akci, myslel jsem, že je to jeho dcera. „Člověk musí být stále zamilovaný. Změna je život, rozvod není nemoc, jenom další šance,“ tvrdil s vážnou tváří.

Musím uznat, že byl v dobré kondici, vypadal o deset let mladší. U sklenky dobrého vína dával na pomyslné váhy klady a zápory svého života. Své děti miluje, ale dlouho je už neviděl. Další už neplánuje, chystá se do důchodu. Mou ženu nezná, ale upřímně se rozesmál, když jsem se mu svěřil, že jsme v loňském roce oslavili rubínovou svatbu (40). „Já vydržel nejdéle s tou první, dvanáct let mi stačilo. Potom jsem si dal krátkou pauzu. Druhá manželka fakt dobře vařila, tak jsem jí vybavil kuchyň a sbalil kufry. Nyní jsem spokojený, opravdu si rozumíme,“ dokončil monolog znalec.

Příčiny rozvodů jsem nestudoval, to nechám odborníkům, ale někde jsem slyšel, že základem státu je rodina. Nikdo však neřekl, která!