Před měsícem jsem naslouchal uniformám na přednášce u seniorů, jak se mají chovat v terénu, aby je neokradli. Za tři neděle po varovné akci mi manželka sdělila, že jí asi někdo z kabelky vysál průkazku MHD. Nic tak hrozného z hlediska financí, ale ta drzost ji vytočila. Zmapovala trasu, celou rodinu zapojila do pátrání, ihned si vybavila situaci, kdy přišla několikrát o peněženku.

To už je asi deset let, ubrečená mi hlásila, že nastupovala do jedenáctky a nějaká paní se na ni tlačila, aby byla ve dveřích včas. Později zjistila, že je bez peněz. Za týden dopadla stejně, přímo v autobusu si ji vyhlédl drzý chmaták a k mému úžasu zase zabodoval.

To už mě dost naštvalo. Uvítal jsem proto řetězec nových detektivních seriálů v České televizi, kde jsou otevřeně mapovány praktiky nenechavců, uměleckou nápovědu jsem považoval za druh prevence.

Dlouho byl klid, podezřelé šmejdy jsem odhaloval před domem jako televizní mentalista, až přišla průkazka. Nazlobeně jsem prošel černou kroniku, proklel feťáky a zástupy těch, co se práce štítí. Po třech dnech spekulací jsem objevil průkazku ve schránce pod novinami. Nevím kde, kdy, kdo, jak a proč, ale zase lidem věřím trochu víc.