To není závist, mužská ješitnost, pokus o revizi emancipace. Tátovi bylo 72, když zemřel, maminka se dožila 94 let. Oba dřeli, aby uživili tři děti, nikdy jsem neslyšel hádku.

Miroslav Vlach.Tenkrát nebyla žádná myčka na nádobí, automatická pračka, plynový kotel. Jako kluk jsem pomáhal mamince několikrát s velkým prádlem, hlídal jsem ždímačku, co řvala bolestí a poskakovala po podlaze při každé nové dávce. Když přišlo uhlí, nešel jsem na fotbalový trénink, protože chodník musel být do večera prázdný.

Do toho mamka vařila, žehlila, štepovala ponožky, pletla svetry, starala se o babičku a kontrolovala úkoly. Ráno kolem páté byla pryč, odpoledne stála u kamen. Táta dělal na bagru dvanáctky, pěkná rasovina.

Dnes vládne v kuchyni digitální fenomén, chytrá čidla jsou i na WC, navigace v autě vám vynadá, když špatně zařadíte, účty se platí přes mobil, naleštěná pračka pomlouvá sušičku, umělé poprsí nemá snad jen socha Svobody. Obávám se, že v blízké budoucnosti muže zastoupí robot a ženy budou nesmrtelné. Dokonce prý i Jára Cimrman nosil tajně sukni a to je málem národní hrdina. Nemám nic proti emancipaci, ale nic se nemá přehánět. Ještě, že nechtějí, abychom kojili.

Miroslav Vlach