Není to zase tak dlouho, kdy parní lokomotiva byla standardním tahounem o prázdninách, dnes většinou odpočívá v muzeu. Hodně se toho na železnici za posledních třicet let změnilo. Nejen mezinárodní spoje nabízejí pohodlné sedačky, klimatizaci a připojení k internetu.
Včera jsem se vrátil z týdenní dovolené v Jeseníkách. Na Červenohorském sedle jsem byl s rodinou naposledy v zimě před pětadvaceti lety, vybavuji si široké sjezdovky, fantastické běžecké tratě a skvělý bazén v hotelu. Prostě jsem se chtěl podívat na místo činu v jiné roční době, tenkrát jsem se pod Pradědem fotil v kulichu, v dnešních vedrech tam moc turistů nebylo.
Před hotelem se připravovala dřevěná terasa, restaurace byla prázdná. Pořídil jsem pár nostalgických fotek a vrátil se autobusem zpět do Koutů nad Desnou, kde jsme byli ubytováni.
Vlastně jsem chtěl poděkovat za ty seniorské slevy. Představte si z Ústí nad Labem až na konečnou za necelou stovku. Pouze dva přestupy, v Praze a v Zábřehu na Moravě, časově to vycházelo na pět hodin. Prostě paráda, jen nesmíte navštívit ve vlaku WC. To je slabina současné železnice.
Nevěříte? Tak se zeptejte Ireny, ta tam byla také.
Miroslav Vlach
