Nedávno jsem viděl v televizi starší verzi filmové pohádky o zbojníkovi Robinovi Hoodovi. Hned v úvodu naháněl drsný pán pytláka. Když ho obklíčili krvelační psovodi a on musel ukázat svou levou ruku, chyběly mu tři prsty. Tak se tenkrát trestal zloděj. Za opakovanou krádež měl přijít o oči.

Krátká asociace mne vrátila o několik let zpět, kdy manželka hned dvakrát přišla během měsíce o peněženku v trolejbuse, kamaráda okradli ve spánku na výletě a vrcholem smůly bylo mé zjištění, že si ze zahrady někdo vypůjčil přes plot kolečko a už ho nevrátil.

Miroslav Vlach.
Postřehy z Bukova: Ostrava není Ústí…

Snad každý v tomto městě něco podobného zažil na vlastní kůži. Můj táta by řekl, takový je život! Několikrát jsem si všiml moderních pytláků v obchodním centru. Vydrží tam celý den. Nic nekupují, nic nemlsají, prostě jenom vyčkávají. Prsty jsem jim nepočítal, ale v době Robina Hooda by řada z nich už dávno používala bílou hůl.

Stále platí, chybami se člověk učí. Do trolejbusu se nikdy netlačím, když je tam víc lidí. Klíče, peněženku a mobil mám stále pod kontrolou na výletě i v obchodě. Zahradní nářadí ukládám do sklípku, častěji kontroluji plot. Dělejte to také, ať nemají šanci. Policie všude být nemůže.

Miroslav Vlach