Jenže pak Sokol nacisti zakázali a sokolovnu zavřeli. Poslední desátý slet se konal od třetího července 1938, vyzněl tehdy jako mohutná manifestace na obranu republiky. Tu jsme, jak známo, neubránili.

Sokol a husitství jsou naše velké národní symboly. V roce 1920 vydala naše první republika známku Husita, Mistr Jan Hus se dočkal poštovní známky až v roce 1952. V roce 1954 natočil o Mistru Janu Husovi film Otakar Vávra, za rok následoval pak Vávrův film Jan Žižka. Tento slavný husitský vojevůdce se dočkal i bankovky.

Jak léta ubíhala, husitská tradice se pozvolna z našeho života vytrácela. V populárně vědeckých časopisech začaly vycházet články o Husovi: „Fanatik nebo kazatel?" nebo: „O krutém husitském vojevůdci", líčícím Žižku kterak nemilosrdně zabíjel nevinné, bořil kláštery a vypaloval knihovny. Držme se však historického hodnocení Pekařova, ten v obsáhlé knize „Žižka a jeho doba" spravedlivě poměřuje klady i zápory husitství. Jenže: Koho dnes zajímá husitství, podle Palackého nejvýznamnější období našich dějin? Takže máme státní svátek, den volna, což je nejdůležitější. A koho je svátek, to nám může být ukradené.

Arnošt Herman, ústecký spisovatel a publicista